16 C 110/2024-52 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to jednak z titulu nevrácení úvěru, jednak z titulu přečerpání běžného účtu. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě níž jí byl aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 14. 2. 2023 uzavřely účastnice dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, na základě něhož žalovaná požádala žalobkyni o úvěr 300 000 Kč; úvěr č. , Anonymizováno, byl schválen a částka 300 000 Kč byla žalované 16. 2. 2023 vyplacena na běžný účet. Úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala na základě informací poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr, rovněž pomocí externích a interních databází BRKI, NRKI a informací některých společností skupiny PPF; žalobkyně vyšla z příjmu žalované , částka, (doloženého výpisem z účtu), pracovní poměr sjednaný na dobu určitou do 31. 7. 2023 ověřila telefonicky; pokud jde o výdaje, tam pomocí expertní analýzy žalobkyně dospěla k výši výdajů žalované (na výživu a ostatní základní potřeby, náklady na dopravu, léky apod.) a údaje poskytnuté žalovanou žalobkyně ověřovala pohybem na jejím běžném účtu; žalovaná uvedla, že není vdaná, bydlí v nájmu, náklady na bydlení činí 8 400 Kč, náklady na léky, jídlo a dopravu pak 4 500 Kč, žádné jiné splátky ona ani ostatní členové domácnosti nemají, žalovaná nemá žádnou vyživovací povinnost a příjem ostatních členů domácnosti činí 22 000 Kč, přičemž žalobkyně tento příjem neověřovala, neboť s ostatními členy domácnosti do smluvního vztahu nevstupovala. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr i s úrokem 15,4 % ročně splácet v měsíčních splátkách po 5 002 Kč počínaje 21. 3. 2023 (úvěr tak měl být splacen , datum, ). Dodatkem č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne 19. 5. 2023 byl dohodnut odklad splátek splatných 21. 5. 2023 a 21. 6. 2023. Protože žalovaná uhradila řádně pouze první 2 splátky, na splátku 21. 7. 2023 bylo uhrazeno postupně jen , částka, , žalobkyně úvěr dne 20. 9. 2023 zesplatnila; žalovaná dluží jistinu 298 086,03 Kč, úrok za období od 21. 4. 2023 do 19. 9. 2023 ve výši 18 797,50 Kč, úrok 15,4 % ročně z částky 298 086,03 Kč od 20. 9. 2023 do 19. 10. 2023 a úrok 15 % ročně z částky 298 086,03 Kč od 20. 10. 2023 do zaplacení. Dále žalovaná dluží žalobkyni částku 2 858 Kč představující nepovolený debet na běžném účtu žalované č. , č. účtu, . K úhradě dluhu z úvěru i z nepovoleného debetu ve stanovené lhůtě byla žalovaná vyzvána zesplatňujícím dopisem. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila dne 28. 10. 2023 částku 775 Kč, vzala žalobkyně v tomto rozsahu žalobu uplatněnou z titulu nepovoleného debetu na běžném účtu zpět.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 30. 7. 2022 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě níž jí byl mj. zřízen běžný účet č. , č. účtu, (prokázáno rámcovou smlouvou). Dne 14. 2. 2023 uzavřely účastnice dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, na základě nějž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 300 000 Kč (pod č. , Anonymizováno, ) a žalovaná se zavázala jej vrátit i s úrokem 15,4 % ročně ve 117 měsíčních splátkách po 5 002 Kč, rovněž bylo sjednáno pojištění schopnosti úvěr splácet za měsíční pojistné 436 Kč (prokázáno dodatkem č. 1 a splátkovým kalendářem). Úvěr 300 000 Kč byl žalované vyplacen na její běžný účet dne 16. 2. 2023 (prokázáno výpisem z účtu). V období od 14. 11. 2022 do 14. 2. 2023 měla žalovaná pravidelný příjem pouze ze zaměstnání (resp. v měsíci listopad a prosinec 2022 byla na nemocenské a pobírala dávky od ČSSZ), a to v průměrné výši 16 792 Kč, pravidelně hradila nájemné 8 400 Kč, elektřinu 3 000 Kč, dne 21. 11. 2022 platila na pohotovosti mimořádně 8 990 Kč; jen při nákupech v různých obchodech (např. potraviny, KIK, Pepco, SUPER ZOO) či za dopravu (Bolt) zaplatila v prosinci 2022 celkem 6 252 Kč, v lednu 2023 dokonce 26 868 Kč (prokázáno výpisem z účtu uvedené období). Žalovaná neměla ke dni 13. 2. 2023 žádné sjednané finanční kontrakty (prokázáno úvěrovou zprávou BRKI z 13. 2. 2023), byla vyučená a pracovala v pracovním poměru na dobu určitou do 1. 7. 2023 (prokázáno žádostí o úvěr). Žalovaná měla u žalobkyně evidovanou žádost o půjčku 500 000 Kč ze dne 13. 2. 2023, která byla stornována, v níž uváděla, že její výdaje na domácnost činí 13 000 Kč a dosahuje příjmu 22 000 Kč, v žádosti o poskytnutí půjčky 500 000 Kč ze dne 14. 2. 2023, na základě níž jí byl předmětný úvěr poskytnut, uváděla již jen výdaje 8 400 Kč a příjem 16 792 Kč (prokázáno přehledem žádostí o úvěr). Dne 19. 5. 2023 účastnice uzavřely dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, na základě níž byla odložena splatnost splátek splatných k 21. 5. 2023 a k 21. 6. 2023 na 21. 7. 2023 (prokázáno uvedeným dodatkem). Zůstatek na běžném účtu žalované v období od 4. 8. 2023 do 19. 9. 2023 činil minus 2 858 Kč (prokázáno výpisem ze dne 24. 10. 2023). Protože žalovaná nehradila dle smluvního ujednání, navíc na běžném účtu šla do nepovoleného debetu, žalobkyně žalovanou dopisem ze dne 20. 9. 2023 vyzvala, aby dluh z úvěru č. , Anonymizováno, ve výši 316 883,53 Kč a dluh na běžném účtu ve výši 2 858 do 29. 9. 2023 zaplatila (prokázáno uvedeným dopisem spolu s údaji o odeslání). Žalovaná na úvěr č. , Anonymizováno, uhradila celkem 10 323,20 Kč (prokázáno přehledem plateb).4. Žádné další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť směřovaly ke skutečnostem, které byly s ohledem na právní posouzení věci irelevantní (konkrétně důkazy ke sjednané výši úroku, pojistného a podmínkám zesplatnění, tj. důkazy podmínkami pro používání úvěru, obchodními podmínkami, pojistnými podmínkami, přehledem cen pojištění, ceníkem), jakož ke skutečnostem, které byly prokázány již jinými důkazy (nahrávkou hovoru k prokázání ověření pracovního poměru).5. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023, dále též „ZSÚ“, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je důvodný jen zčásti.9. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.), šlo přitom o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 ZSÚ), neboť žalobkyně vystupovala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.), zatímco žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalobkyně byla poskytovatelkou úvěru podle § 3 odst. 1 písm. d) ZSÚ, bylo tedy namístě aplikovat rovněž příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, který klade na poskytovatele úvěru vyšší nároky. Ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ ukládá poskytovateli úvěru povinnost s odbornou péčí (§ 75 ZSÚ) posoudit úvěruschopnost spotřebitele