16 C 267/2024-31 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, představující jistinu , částka, , poplatky , částka, (konkrétně poplatek za pojištění úvěru , částka, za období dubna až května , Anonymizováno, a poplatky za výzvu k úhradě dluhu ze dne , datum, a , datum, ), úrok kapitalizovaný ke dni , datum, ve výši , částka, a úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni , datum, ve výši , částka, , a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tvrdila, že účastnice uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě níž byl žalované dne , datum, poskytnut úvěr , částka, na účet sjednaný ve smlouvě, který se žalovaná zavázala vrátit i s úrokem v 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy 15. dne v měsíci a platit poplatky, a to mj. poplatek za pojištění úvěru , částka, měsíčně, za výzvu k úhradě dlužných částek , částka, . Žalovaná splátky řádně a včas nehradila, naposledy se ocitla v prodlení s úhradou splátky splatné , datum, , proto žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně posuzovala podle údajů poskytnutých žalovanou (přičemž žalovaná byla dotazována na výdaje, způsob bydlení, počet členů domácnosti, včetně vyživovaných členů, místo bydliště apod., dále na náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje a platby na pojištění), dále podle informací z interních blacklistů, fraudlistů a delikvencí, rovněž žalovanou prověrovala v registrech BRKI, NRKI, v insolvenčním a exekučním rejstříku, přičemž příjmy a výdaje žalované měla prokázané pohyby na účtu, který měla žalovaná u žalobkyně vedený; takto bylo zjištěno, že žalovaná dosahuje příjmu , částka, (za měsíce duben až červenec 2020), má výdaje ve výši , částka, , což dává žalované dostatečnou rezervu pro úhradu splátek ve výši , částka, .2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:Žalovaná požádala dne , datum, žalobkyni o poskytnutí úvěru , částka, ; v žádosti uvedla, že je rozvedená, domácnost má 2 členy, přičemž žádný není bez příjmu, žije v domě či bytě ve vlastním či družstevním vlastnictví, je vyučená, zaměstnaná u zaměstnavatele IČO: , IČO, (což je , právnická osoba, .), kde je od srpna 2018 v pracovním poměru na dobu neurčitou, dosahuje příjmu , částka, měsíčně, jiný příjem nemá; žádné splátky úvěru nehradí, její pravidelné měsíční výdaje činí , částka, měsíčně; dále uvedla, že spíše existuje osoba blízká závislá na jejích příjmech (prokázáno uvedenou žádostí). Dne , datum, účastnice uzavřely smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr , částka, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr i s úrokem ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně v , Anonymizováno, splátkách po , částka, (při sjednání pojištění) měsíčně splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje , datum, ; dále se zavázala hradit poplatky za upomínku či výzvu zaslanou žalované v důsledku prodlení s úhradou splátek; současně bylo sjednáno pojištění úvěru (zřejmé z uvedené smlouvy). Žalobkyně poskytla žalované na její účet úvěr dne , datum, ve výši , částka, (prokázáno výpisem z účtu žalované). Žalovaná postupně uhradila na tento úvěr celkem , částka, (prokázáno přehledem plateb). Před poskytnutím úvěru dosahovala žalovaná příjmu , částka, v dubnu 2020, , částka, v květnu 2020, , částka, v červnu 2020 a , částka, v červenci 2020 (prokázáno z částečného výpisu z účtu žalované). Žalovaná měla jeden ukončený splátkový kontrakt z roku 2017, jeden existující nesplátkový kontrakt, a to kontokorentní úvěr ve výši , částka, založený , datum, , a jeden ukončený kontokorent (úvěr ve výši , částka, ze dne , datum, , ukončený zesplatněním ze strany banky dne , datum, ); prokázáno výpisem z BRKI. Před poskytnutím předmětného úvěru žalovaná hradila své běžné výdaje pomocí úvěru (dne , datum, čerpala , částka, , dne , datum, čerpala , částka, , dne , datum, čerpala , částka, a dne , datum, čerpala , částka, ), hned po výplatě mzdy ve výši , částka, odešla platba na splátku úvěru , částka, ; z výpisu nejsou patrné žádné pravidelné platby na zálohy energií či na vodné a stočné (prokázáno výpisem z účtu žalované za červenec 2020). Protože žalovaná úvěr řádně nesplácela, žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky , částka, s příslušenstvím do 7 dnů od zaslání výzvy; dopis byl podán na poštu dne , datum, (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, s podacím archem).5. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , dále též „ZSÚ“, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.6. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je převážně nedůvodný.8. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru [§ 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“)], šlo přitom o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 ZSÚ), neboť žalobkyně vystupovala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.), zatímco žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Právní předchůdkyně byla poskytovatelkou úvěru podle § 3 odst. 1 písm. d) ZSÚ, bylo tedy namístě aplikovat rovněž příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, který klade na poskytovatele úvěru vyšší nároky. Ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ ukládá poskytovateli úvěru povinnost s odbornou péčí (§ 75 ZSÚ) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti je pak sankcionováno neplatností smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZSÚ), a to absolutní (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , OPR-Finance, C-679/18, či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020 – 103). K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout ze své úřední povinnosti.9. Žalobkyně se sice zabývala příjmy žalované, jak jí to zákon ukládá, dokonce si je ověřila výpisem z účtu, více však příjem žalované neověřovala, ohledně povahy pracovněprávního vztahu se spokojila s pouhým tvrzením žalované. Jestliže byla mzda od zaměstnavatele jediným zdrojem příjmu žalované, bylo namístě rovněž prověřit jeho stabilitu, to navíc za situace, kdy žalovaná uvedla, že na jejím příjmu je (spíše) závislá i jiná osoba. U výdajů pak žalobkyně vyšla pouze z paušálně uvedených údajů, které jí žalovaná tvrdila v žádosti o úvěr, aniž by je měla jakkoliv specifikované a obj