14 C 139/2020-159 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na určení neplatnosti odstoupení žalovaného 1) ze dnů [datum] a [datum] od dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny ze dne [datum], vztahující se k malé vodní elektrárně o výkonu 0,037 MW, nacházející se v provozovně s názvem MVE v obci a katastrálním území Jaroslavice, okres [okres], na pozemku parc. [číslo] (odstavec I. a II. výroku) a zároveň zamítl žalobu na určení neplatnosti písemného jednání žalované 2) ze dne [datum], kterým (jako podílový spoluvlastník id. ½ nemovitosti) vyjádřila svůj nesouhlas s užíváním stavební části výrobny elektřiny na základě dohody ze dne [datum] žalobkyní, vztahující se k uvedené malé vodní elektrárně (odstavec III. výroku). Dále pak zavázal žalobkyni k úhradě náhrady nákladů řízení žalovaným 1) a 2) v částce [částka] (odstavec IV. výroku) a stanovil jí povinnost uhradit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně doplatek soudního poplatku v částce [částka] (odstavec V. rozsudku) 2. Okresní soud po provedeném dokazování vzal za prokázáno, že dne [datum] uzavřel žalovaný 1), jako vlastník technologické části výrobny elektřiny umístěné v nemovitosti na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], s žalobkyní, jako žadatelkou o licenci, dohodu o užívání technologické části výrobny elektřiny. Na základě této dohody byla žalobkyně oprávněna užívat výše uvedenou část zařízení k výrobě elektřiny, a to po dobu, na kterou má být licence udělena podle § 4 odst. 1 energetického zákona, v případě pochybností na 25 let. Téhož dne, tj. [datum], pak uzavřeli žalovaný 1) [celé jméno žalovaného] a [příjmení] [příjmení], jako vlastníci stavební části shora označené výrobny elektřiny umístěné v nemovitosti na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], s žalobkyní, jako žadatelkou o licenci, dohodu o užívání stavební části výrobny elektřiny. Na základě této dohody byla žalobkyně oprávněna užívat výše uvedenou část výrobny elektřiny v rámci licencované činnosti podle energetického zákona, tedy k výrobě elektřiny, a to po dobu, na kterou má být licence udělena podle § 4 odst. 1) energetického zákona, v případě pochybností na 25 let. 3. Žalovaný 1) následně kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] převedl vlastnické právo k id. ½ pozemku parc. [číslo] v obci [obec], jehož součástí je stavba - výrobna elektřiny, na žalovanou 2). To vše s právními účinky vkladu vlastnického práva dne [datum] [příjmení] [příjmení] naopak dne [datum] vnesl své vlastnické právo k id. ½ pozemku parc. [číslo] v obci [obec], jehož součástí je stavba – výrobna elektřiny, do majetku žalobkyně, přičemž účinky vkladu nastaly dne [datum]. 4. Podáními ze dnů [datum] a [datum] žalovaný 1) zaslal žalobkyni písemná oznámení s totožným obsahem, kdy v nich bylo uvedeno, že odstupuje od dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny ze dne [datum], to vše s ohledem na skutečnost, že žalobkyně odmítá jednat o dalším způsobu dispozice s předmětnou technologickou částí výrobny elektřiny, kterou užívá bez jakékoliv kompenzace. Podáním ze dne [datum] žalovaný 1) zároveň oznámil Energetickému regulačnímu úřadu, že na základě kupní smlouvy uzavřené s žalovanou 2) ze dne [datum] se tato stala spoluvlastnicí (v rozsahu id. ½) výše uvedených nemovitostí v obci a k. ú. [obec], v nichž je provozována licencovaná činnost. Žalovaný 1) konstatoval, že tímto způsobem došlo ke změně předpokladů pro udělení licence a zároveň sdělil, že proto odstoupil od dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny MVE. Tímto odstoupením došlo ke změně údajů, které byly předpokladem pro udělení licence. Současně dne [datum] žalovaná 2) zaslala Energetickému regulačnímu úřadu oznámení, ve kterém sděluje, že jakožto spoluvlastnice id. ½ výše uvedených nemovitostí v obci a k. ú. [obec], v nichž je provozována licencovaná činnost, odňala souhlas s užíváním nemovitostí, jejichž je podílovou spoluvlastnicí, k užívání k licencované činnosti. Důvodem nesouhlasu byla skutečnost, že žalobkyně, jako držitelka licence, nesplnila své povinnosti dle § 10 odst. 5 Energetického zákona, když neoznámila změnu údajů uvedených v žádosti o licenci. 5. S ohledem na výše uvedené Energetický regulační úřad dne [datum] zahájil správní řízení o zrušení licence [číslo] s předmětem podnikání„ výroba elektřiny“ společností [právnická osoba] (žalobkyní). Dále pak, s ohledem na námitky žalobkyně, usnesením ze dne [datum] vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 60 dnů zahájila soudní řízení, týkající se určení platnosti/neplatnosti odstoupení od Dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny uzavřené dne [datum] mezi účastníky řízení a týkající se odejmutí souhlasu spoluvlastníka stavební části výrobny elektřiny, ke shora specifikované malé vodní elektrárně. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu okresní soud konstatoval, že žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Pokud žalobkyně ve vztahu k naléhavému právnímu zájmu argumentovala, že podanou žalobou pouze reagovala na výzvu obsaženou v usnesení Energetického regulačního úřadu, pak obecně platí, že pokud účastníka odkáže nějaký orgán na soud, ještě tím není vždy dána existence naléhavého právního zájmu. Je-li odkaz správný, naléhavý právní zájem se nevyžaduje, jelikož přípustnost žaloby vyplývá přímo z odkazu a zvláštního právního předpisu. Pokud však odkaz správný není, tak se zpravidla v případě požadavku na určení jedná o žalobu podle § 80 o. s. ř., kde je nutné zabývat se existencí naléhavého právního zájmu. V daném případě žalobkyně požaduje, aby soud určil, že právní jednání učiněná žalovanými jsou neplatná. Taková žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení neplatnosti určitého právního jednání, nemůže být úspěšná. Otázka neplatnosti právního jednání má totiž povahu otázky předběžné ve vztahu k existenci právního poměru nebo práva, a nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního poměru nebo práva (Dohod o užívání technologické a stavební části výrobny elektřiny). Jinak řečeno, určovací žaloba zde neeliminuje stav ohrožení práva žalobkyně, neřeší podstatu sporu účastníků a nemůže jejich dalším sporům předcházet. 7. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny v odstavcích I., II., III. a IV. výroku tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno a bude jí přiznána náhrada nákladů řízení. Měla za to, že okresní soud nesprávně vyřešil otázku naléhavého právního zájmu, když judikatura dosud neřešila připuštění naléhavého právního zájmu v souvislosti s probíhajícím správním řízením. V projednávané věci v rámci probíhajícího speciálního řízení před Energetickým regulačním úřadem tento úřad vydal dne [datum] pod sp. zn. LIC [číslo], č. j. 0182-6/2020-ERU, výzvu, na základě níž žalobkyni dle ust. § 5 a ust. § 10 zák. č. 458/2000 Sb., a podle ust. § 57 odst. 1, písm. b) správního řádu uložil, aby ve stanovené lhůtě 60 dnů zahájila soudní řízení a doložila dokument prokazující zahájení tohoto řízení, týkající se určení platnosti/neplatnosti odstoupení od Dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny uzavřené dne [datum] mezi účastníky řízení a týkající se odejmutí souhlasu spoluvlastníka stavební části výrobny elektřiny ke shora uvedené malé vodní elektrárně v obci [obec]. Za dané situace tak žalobkyně musela dodržet obsah výzvy Energetického regulačního úřadu, když neměla možnost podat jiný typ žaloby, než stanovila výzva. Dále pak žalobkyně poukazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006, podle kterého i v případě, že lze žalovat o splnění povinnosti, připouští soudní praxe, že naléhavý právní zájem na určení je dán, jestliže určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Pokud se jednalo o náklady nalézacího řízení, namítala, že v předmětné věci byl prostor pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř., neboť žalobkyně sama o sobě ve vztahu k žalovaným nezavdala příčinu k podání žalobního návrhu, ale pouze bránila svá práva. 8. Podáním ze dne [datum] pak dále žalobkyně navrhla, aby byla připuštěna změna žaloby tak, že bude určeno, že nadále trvá právní vztah v podobě užívacího práva založený mezi žalobcem a prvým žalovaným na základě dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny pro výrobu elektřiny ze dne [datum] a rovněž aby bylo určeno, že trvá právní vztah v podobě uděleného souhlasu s užíváním stavební části výrobny elektřiny na základě dohody o užívání této výrobny elektřiny pro výrobu elektřiny ze dne [datum], založený původně mezi žalobkyní a prvým žalovaným, kdy druhá žalovaná na základě kupní smlouvy ze dne [datum] vstoupila do práv a povinností jako podílový spoluvlastník id. ½ dotčených nemovitostí. 9. Žalovaní 1) a 2) navrhli potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedli, že se plně ztotožňují se skutkovými a právními závěry okresního soudu, které pov