24 C 379/2021-14 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne 29. 10. 2021 bylo zaplacení částky 7 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 192,69 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 000 Kč od 19. 10. 2010 do zaplacení, ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 11. 10. 2006, uzavřené mezi singulárním právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] jako věřitelem (postupitelem) na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé. 2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil. 3. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 4. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 5. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 6. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 7. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným jako dlužníkem a společností [právnická osoba] jako věřitelem byla uzavřena dne 11. 10. 2006 písemná smlouva o půjčce [číslo] podle § 657 a § 658 odst. 1 obč. zák. Na základě této smlouvy společnost [právnická osoba] přenechala žalovanému dne 11. 10. 2006 v hotovosti peněžní částku ve výši 7 000 Kč, za kterou se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli souhrnný poplatek ve výši 4 193 Kč, celkem tedy částku ve výši 11 193 Kč (celková částka), v pravidelných 39 týdenních splátkách po 287 Kč splatných počínaje dnem 18. 10. 2006 do 11. 7. 2007. Nedílnou součástí této smlouvy byly„ Smluvní podmínky smlouvy o půjčce“ (dále též„ SP“) uvedené na zadní straně použitého formuláře. Smluvní strany se dohodly v čl. 5 SP, že jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Žalovaný dohodnuté splátky půjčky společnosti [právnická osoba] prokazatelně řádně a včas nezaplatil, neboť podle tvrzení žalobce neuhradil ničeho a v červenci 2007 dlužil věřiteli jistinu ve výši 7 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 4 193 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a žalovaného o tom vyrozuměla doporučeným dopisem ze dne 6. 1. 2021, podaným k poštovní přepravě dne 1. 2. 2021. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do 13. 8. 2021 doporučeným dopisem ze dne 29. 7. 2021, podaným k poštovní přepravě dne 30. 7. 2021. Protože žalovaný dosud nezaplatil, co dluží žalobci jako novému věřiteli (postupníkovi) z titulu smlouvy o půjčce ze dne 11. 10. 2006, soud mu uložil povinnost zaplatit žalobci jistinu půjčky ve výši 7 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 12. 7. 2007 do 18. 12. 2020 ve výši 12 192,69 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný je od 19. 12. 2020 dále v prodlení se splněním jistiny ve výši 7 000 Kč, je povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010. Soud proto podané žalobě v celém rozsahu vyhověl, když povinnost uloženou v rozsudku je třeba splnit v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“). 9. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Uplatněné účelně vynaložené náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 2 089 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.