13 C 421/2021-20 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce poskytl žalované revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Úvěr se žalovaná zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky, což však nečinila. Žalovaná postupně z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši [částka], z čehož [částka] nesplatila. Žalobce proto ke dni [datum] úvěr zesplatnil a vyzval ji k zaplacení celého dluhu. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala. Žalovaná tak žalobci dluží [částka] na jistině, [částka] na poplatcích, [částka] na nákladech za vymáhání a [částka] na smluvních pokutách. Celkem tedy žalovaná žalobci dluží [částka]. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru k účtu. Na základě toho poskytl žalobce žalované revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu [částka]. Žalovaná se pak zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky, a to k 20. dni v měsíci. Žalovaná ke dni podání žaloby nesplatila [částka]. V souladu s uzavřenou smlouvou vznikl žalobci dále nárok na zaplacení poplatků za upomínání o zaplacení [částka] ([částka] za obyčejnou výzvu k zaplacení a [částka] za výzvu zaslanou doporučeně) smluvní pokuty, která celkem činí [částka] ([částka] za každé prodlení s úhradou splátky vyšší než [částka] a za prodlení s úhradou splátky nižší než [částka] ve výši dlužné splátky). Dluh ve výši [částka] činí poplatky za výpisy z účtu (5 x [částka] za výpis). Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného byla posuzována příjmová a výdajová stránka, přezkoumány klientské informace ohledně věku, vzdělání, zdroje příjmů, rodinného stavu, počtu dětí, způsobu bydlení a bylo též nahlíženo do externích úvěrových registrů. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobce a žalovanou (žalobce coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalovaná z úvěrového limitu revolvingového úvěru vyčerpala v průběhu trvání smluvního vztahu postupně celkem [částka], z čehož [částka] nevrátila. Úvěruschopnost žalované byla dostatečně zkoumána a zjištěné údaje nezavdávaly příčinu k pochybnostem o schopnosti žalovaného úvěry řádně splácet. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky dosud nevrátila, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. 8. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. občanského zákoníku), národní úpravu národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). 9. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. 10. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. 11. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí i úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Sjednaný smluvní úrok ve výši 26,28 % ročně je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl. 12. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta ve výši dlužné splátky nižší než [částka], celkem [částka], je přiměřená a tudíž souladná se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy. Požadované náhrada za vymáhání a upomínání [částka] za obyčejný dopis a [částka] za doporučený dopis, celkem [částka] je rovněž přiměřená a totéž platí o poplatku za výpis z účtu [částka], celkem za pět výpisů [částka]. Soud proto i v této části žalobě vyhověl. 13. Konečně žalobce požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].