14 C 263/2021-17 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výší 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně (do [datum]) vystupující pod obchodní firmou [právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli distančně, prostřednictvím elektronických prostředků, dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout na žádost žalovaného peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr splatit minimálními splátkami úvěru, které činily 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši [částka]. Žalobkyně a žalovaný si dále sjednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem [částka]. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobkyně. Dále bylo sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Dále je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí [částka]. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo také sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každých započatých 30 dní prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši [částka]. Žalobkyně eviduje k dnešnímu dni částečnou úhradu žalovaného v celkové výši [částka]. V souladu s čl. 6 smlouvy byla částečná úhrada použita na úhradu pohledávek žalobkyně v následujícím pořadí: 1. smluvní pokuty, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od [datum] v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne [datum]. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. 3. Usnesením č. j. 14C 263/2021-9 ze dne 2. 12. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství. 4. Na základě této výzvy žalobkyně, v doplnění žaloby ze dne [datum], uvedla, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, a to volně přístupných i placených: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí – žalobkyně u žalovaného nenašla žádný negativní záznam. Dále úvěruschopnost posuzovala dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, konkrétně hrubý příjem [částka], čistý příjem [částka], náklady na obživu [částka], náklady na bydlení u rodičů [částka] a ostatní náklady žalovaného [částka]. Žalovaným deklarovaný příjem není vyšší než průměrná hrubá měsíční mzda (1. až 3. čtvrtletí roku [částka]) či medián mezd (v 1. až 3. čtvrtletí roku [částka]), a nijak tedy nevybočuje z pravděpodobné výše příjmu osoby v produktivním věku. Výši příjmu si dále žalobkyně ověřila z výplatní pásky žalovaného, kde je patrná čistá mzda ve výši [částka]. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila tak, že odečetla žalovaným deklarovaných výdajů, upravených podle reálných odhadovaných nákladů, a to včetně nákladů na spotřebitelský úvěr ([částka]) od výše žalovaným doložených příjmů ([částka]) – z čehož žalobkyně zjistila, že po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení minimální splátky úvěru žalovanému zůstane k dispozici alespoň dalších [částka]. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 6. Z nich vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovaným (jako klientem) byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se úvěrující zavazuje, že na požádání klienta poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu až [částka]. Úvěr byl žalovanému poskytnut na bankovní účet č. [bankovní účet], a to dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka] Celkem tedy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši [částka] Smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. [částka]. Účastníci se dohodli, že žalovaný splatí úvěr minimální měsíční splátkou ve výši 1/5 z dlužné částky vždy k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však [částka]. Byla dohodnuta úroková sazba ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným podle čl. 6 1. smlouvy, byla dohodnuta úroková sazba ve výši 15 % ročně. Účastníci se dohodli, že úroky se ke konci každého kalendářního měsíce stávají součástí jistiny. Podle čl. 6 3. smlouvy pro případ porušení povinností žalovaným byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každých započatých 30 dní prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních třech kalendářních měsíců prodlení klienta. V případě dalšího, nového prodlení klienta se splacením dluhu či jeho části vzniká nárok na smluvní pokutu po dobu dalších třech kalendářních měsíců prodlení klienta. Smluvní pokuta je splatná ke dni vzniku práva na její zaplacení, ke dni, ke kterému nastalo prodlení, respektive ode dne, kdy započal další kalendářní měsíc prodlení v případě opakovaného vzniku nároku na smluvní pokutu. Smluvní pokuta se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny. Podle čl. 6 5. smlouvy v případě, že bude klient v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce, stává se bez dalšího celý dluh splatným (tj. k splatnosti dluhu již není třeba žádného dalšího úkonu úvěrujícího) a úvěrující je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku [částka] 030. Žalovanému byl připsán k jistině úrok v celkové výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] sestávající z jistiny ve výši [částka] spolu s přirostlým úrokem z prodlení ve výši [částka] a náhrady nákladů řízení ve výši [částka], a to do [datum]. Žalovaný ani poté dluh nezaplatil. 7. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného k poskytnutí úvěru. Předložila výplatní pásku žalovaného, ze které soud zjistil, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru byl zaměstnán u [právnická osoba] s. r. o. [obec], s čistým měsíčním příjmem v období [číslo] ve výši [částka]. Jeho pravidelné měsíční výdaje činily částku [částka] (náklady na obživu + náklady na bydlení + ostatní náklady). 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené p