ECLI: ECLI:CZ:OSNJ:2022:14.C.336.2019.1 Datum: 2022-02-03 Předmět: o určení dědického práva Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 209 z. č. 40/2009 Sb.", "§ 3069 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 34 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["závěť"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o určení dědického práva. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb..
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že je dědičkou veškerého majetku po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa], zemřelé dne [datum], a to na základě závěti ze dne [datum], vyhotovené formou notářského zápisu NZ [anonymizováno] 2000 sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení]. Uvedla, že usnesením č. j. 15 D 1059/2019-36 ze dne 4. 10. 2019, vydaným notářem Mgr. [jméno] [příjmení], jako soudním komisařem, bylo žalobkyni uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců od nabytí právní moci tohoto usnesení, uplatnila své dědické právo proti žalované žalobou, kterou se bude domáhat určení toho, že je dědičkou zůstavitelky. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně je neteří paní [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé dne [datum]. Dne [datum] pořídila zůstavitelka závěť ve formě notářského zápisu NZ [anonymizováno] 2000 sepsanou notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], přičemž touto závětí ustanovila zůstavitelka žalobkyni jedinou dědičkou veškerého majetku. Zůstavitelka neměla žádné děti a v den sepsání závěti již byla vdova. Bydlela v domově důchodců, nejprve od roku 1997 v Petřvaldíku, kde se seznámila s žalovanou, která zde pracovala. Po smrti manžela se u zůstavitelky začala projevovat demence, přičemž v roce 2003 se již nebyla schopna ani sama podepsat. Téhož roku byl posuzován její zdravotní stav. Bylo zjištěno, že zůstavitelka potřebuje být neustále pod dohledem jiné osoby, aby se nestala nebezpečnou sobě nebo svému okolí. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla zbavena způsobilosti k právním úkonům a byl ji ustanoven opatrovník, pan [jméno] [příjmení], který byl švagrem zůstavitelky a otcem žalobkyně. Dne [datum], když pan [jméno] [příjmení] přišel zaplatit pobyt zůstavitelky v domově důchodců v Příboře, našel na nočním stolku zůstavitelky obálku s nadpisem„ Závěť p. [příjmení]“, ve které byla uložena fotokopie opisu notářského zápisu [spisová značka], který měl být pořízen zůstavitelkou dne [datum] v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] ve [část obce] – [část obce]. Dle této závěti měla být jedinou dědičkou veškerého majetku zůstavitelky ustanovena žalovaná. Vzhledem k tomu, že v roce 2004 již nebyla zůstavitelka schopna se sama podepsat, byla již zcela dezorientovaná a neměla vůbec žádnou představu o tom, jaký majetek vlastní a ani nebyla schopna chápat smysl právních jednání, podal její opatrovník trestní oznámení na Policii ČR, neboť byl přesvědčen o tom, že osoba, která pořídila závěť u notářky JUDr. [jméno] [příjmení], nebyla ve skutečnosti zůstavitelka, ale někdo jiný, kdo zneužil její občanský průkaz. Usnesením [číslo jednací] ze dne 1. 7. 2019 Policie ČR věc odložila, a to z důvodu, že trestní stíhání žalované bylo nepřípustné, neboť již bylo promlčeno. V rámci tohoto vyšetřování zajistily orgány činné v trestním řízení zdravotní dokumentaci zůstavitelky a zajistily rovněž vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Ze závěru tohoto znaleckého posudku ze dne [datum] vyplynulo, že zůstavitelka trpěla již od roku 2002 jasnými známkami syndromu demence, která byla již v roce 2002 středně těžká. V době podpisu druhé závěti, tj. k [datum] byla zůstavitelka postižena vaskulární demencí, kdy byly její kognitivní schopnosti, zejména schopnosti úsudku a rozpoznávacích funkcí podstatně sníženy. Narušena byla orientace, paměť, pozornost, myšlení, soudnost, intelekt, vůle, schopnost činit rozhodnutí, plánovat svou činnost a případně plány realizovat. Porucha měla být zjevná i pro okolí. Zůstavitelka byla lehce ovlivnitelná a manipulovatelná prakticky kýmkoliv, kdo její poruchu pozoroval a jejího stavu chtěl nějakým způsobem využít. Zůstavitelka nebyla v době podpisu závěti schopna samostatného úsudku ve věcech běžného života a finančních a majetkových záležitostí, nebyla si vědoma následků spojených s podpisem závěti. Dne [datum] zůstavitelka zemřela. Dne [datum] proběhlo u notáře Mgr. [jméno] [příjmení] pozůstalostní jednání, kterého se zúčastnila žalobkyně i zástupce žalované. Zástupce žalované zde uznal platnost i pravost závěti ze dne [datum]. Žalobkyní byla platnost i pravost této závěti ze dne [datum] zpochybněna. Žalovaná v rámci policejního vyšetřování na úřední záznam o podání vysvětlení vypověděla, že schůzku s notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] domluvila ona, že ji a zůstavitelku k ní dopravil její známý [jméno] [příjmení], a že tam spolu s JUDr. [příjmení] závěť sepsaly, že zůstavitelka byla při smyslech, že byla v té době ještě v pořádku, normálně se pohybovala a občanský průkaz měla u sebe. Uvedla, že ji zůstavitelka měla ráda, a že se o ni vlastní rodina nestarala. Ve své druhé výpovědi uvedla, že s manžely [příjmení] měla skvělý vztah, a že ji brali jako dceru a chtěli jí darovat pole a pozemky. Uvedla dále, že při sepisování závěti byla přítomna ona, zůstavitelka, notářka a zapisovatelka. Měla sedět s nimi spolu v jedné místnosti, a že viděla zůstavitelku, jak závěť podepisuje. Dále uvedla, že zůstavitelka byla ve výborném stavu i po duševní stránce. Pan [příjmení] [příjmení] byl vyslýchán policejním orgánem jako svědek a po poučení uvedl, že si už moc nevzpomíná, ale že je možné, že žalovanou se zůstavitelkou k notářce do [část obce] vezl, ale že se jednání nezúčastnil. Není pravdou, že by žalovaná měla s manžely [příjmení] takový skvělý vztah, jak uvádí. Není dále pravdou, že by byla zůstavitelka v té době na tom psychicky i fyzicky tak dobře a navíc se nezakládá na pravdě, že by jí její rodina nenavštěvovala. Tyto skutečnosti může dosvědčit opatrovník zůstavitelky pan [jméno] [příjmení] a jeho manželka, kteří zůstavitelku navštěvovali pravidelně.
2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že v době sepsání závěti byla zůstavitelka plně způsobilá k právnímu jednání, když závěť sepsala formou notářského zápisu před notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] v notářské kanceláři ve [obec]. Notářka, která sepisovala notářský zápis závěti, byla povinna zjišťovat identitu osoby pořizující poslední vůli, tak ověřovala podpis této osoby. Nelze tedy vůbec uvažovat o tom, že by zůstavitelka nebyla přítomna při pořízení notářského zápisu nebo že by došlo ke zneužití jejího občanského průkazu. Při sepisu závěti byla přítomna žalovaná na výslovné přání zůstavitelky a [jméno] [příjmení], která žalované pomáhala se sjednáním schůzky u notáře. Žalovanou se zůstavitelkou k notářce vezl autem [jméno] [příjmení]. V době sepsání závěti nebyla zůstavitelka omezena ani zbavena způsobilosti k právnímu jednání. K tomu došlo až rozsudkem ze dne [datum], tedy 9 let po sepsání závěti. Zůstavitelka byla bezdětná, vdova, žila v domově důchodců v Petřvaldíku od roku 1997. Od této doby si vybudovala s žalovanou přátelský, velmi blízký až rodinný vztah. Žalovaná byla se zůstavitelkou v denním kontaktu, a to i v době, kdy byla zůstavitelka přemístěna do domova důchodců v Příboře. I z obsahu závěti vyplývá, že žalovaná se o zůstavitelku řádně starala, když naopak její synovec [jméno] [příjmení] či její další rodina, kterým za života darovala svůj rodinný dům s pozemky, se o ni nezajímali. Žalovaná popřela, že by se měla dopustit trestné činnosti, když nebyla trestně stíhána, nebyla ani soudem uznána vinnou ze spáchání trestného činu. Žalovaná odmítá, že by se dopustila takového jednání, v důsledku kterého by byla zpochybněna její dědická způsobilost.
3. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že:
4. Usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] vydaným notářem Mgr. [jméno] [příjmení] jako soudním komisařem, bylo žalobkyni uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců od nabytí právní moci tohoto usnesení uplatnila své dědické právo proti žalované žalobou, kterou se bude domáhat určení, že je dědičkou po zůstavitelce. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žaloba ke zdejšímu soudu byla podána dne [datum].
5. Dne [datum] zemřel manžel zůstavitelky [jméno] [příjmení] bez zanechání závěti. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] nabyla dědictví v čisté hodnotě 100 068,50 Kč po zemřelém manželovi [jméno] [příjmení]. V rámci dědického řízení po manželovi nebyla zůstavitelka nikým zastoupena. Na znaleckém posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kterým byla v rámci tohoto řízení zjištěna cena nemovitých věcí v k. ú. [obec], je rukou tužkou napsána poznámka –„ přímo na dceru [jméno] [příjmení] bude závěť sepsaná s manželkou“ (z připojeného spisu sp. zn. [spisová značka]).
6. Dne [datum] sepsala zůstavitelka [jméno] [příjmení] v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] notářský zápis závěti, kterou ustanovila dědičkou veškerého svého majetku svou neteř [jméno] [příjmení], [datum narození]. Notářský zápis je podepsán zůstavitelkou, opatřen razítkem notářky a notářkou (ze závěti ze dne [datum]).
7. Lékařskou zprávou ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], praktický lékař, potvrdil, že zdravotní stav zůstavitelky je přiměřený věku včetně poč
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.