24 C 52/2022-13 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 000 Kč jako jistiny úvěru a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 000 Kč od 25. 10. 2018 do zaplacení, to vše ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 24. 9. 2018, uzavřené s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek úvěrujícího [webová adresa] a mobilního telefonu žalovaného) mezi právním předchůdcem žalobce (postupitelem) [právnická osoba], [IČO], jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé. 2. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 3. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 4. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 5. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že společnost [právnická osoba], [IČO] jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným řádně posuzoval jeho úvěruschopnost jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od žalovaného (ověření totožnosti, osobní údaje), tak i z jiných zdrojů (databází ISIR, [příjmení], NRKI a BRKI), když z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve výši 2 000 Kč. 7. [právnická osoba], [IČO] jako úvěrující na straně jedné a žalovaný jako úvěrovaný na straně druhé uzavřeli dne 24. 9. 2018 s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek úvěrujícího [webová adresa] a mobilního telefonního čísla úvěrovaného [tel. číslo]) písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které úvěrující poskytl ve prospěch žalovaného dne 24. 9. 2018 na bankovní účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit úvěrujícímu do 24. 10. 2018 a zaplatit v téže lhůtě úroky 0 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly i Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Vzhledem k tomu, že žalovaný do 24. 10. 2018 ani později úvěrujícímu jistinu úvěru ve výši 2 000 Kč prokazatelně nevrátil, a společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021 a postoupení pohledávky žalovanému oznámila dopisem ze dne 13. 4. 2021, odeslaným doporučenou poštou dne 13. 4. 2021, žalovaný dlužil žalobci částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v sazbě 9 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 25. 10. 2018 do zaplacení. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výší 9 % ročně z částky 2 000 Kč od 25. 10. 2018 do zaplacení, to vše v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“). 8. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) po 200 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 1 489 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.