6 C 280/2019-113 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne 22. 5. 2019 domáhal po žalovaném zaplacení částky 11 000 Kč z titulu nevrácení jistoty za ukončení pronájmu bytu [číslo] ve [příjmení] ulici [číslo], [obec a číslo] – [obec]. Návrh odůvodnil tvrzením, že po ukončení nájemní smlouvy, kterou uzavřel s žalovaným dne 7. 1. 2019, žalovanému byt vyklidil a předal ho zpět. Dodatečně nalezl žalovaný na nábytku drobné vady, údajně způsobené žalobcem. Žalovaný vyčíslil náklady na opravu těchto vad ve výši 21 000 Kč, avšak žádnou skutečnou fakturu za opravu nábytku mu nepředložil. Žalovaný vyúčtoval žalobci za poškozený nábytek částku 11 000 Kč, kterou si započetl do složené jistoty žalobcem při sjednávání nájemní smlouvy. Žalobce s tímto nesouhlasí a požaduje vrácení celé částky zpět. 2. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, ve kterém uvedl, že mezi účastníky byla skutečně uzavřena nájemní smlouva a žalobce složil při podpisu nájemní smlouvy jistotu ve výši 48 000 Kč. Při zahájení nájmu i při jeho ukončení byly pořízeny předávací protokoly a z protokolu o předání bytu po ukončení nájmu byl byt shledán ve zbědovatělém stavu, o čemž byly pořízeny fotografie a v předávacím protokolu bylo oběma účastníky potvrzeno poškození botníku, nočních stolků, stolu i byla konstatována nefunkční mikrovlnná trouba. Za škodu způsobenou na nábytku je žalobce odpovědný. Žalovaný si nechal odborníkem vyčíslit náklady na opravu a o těchto nákladech dne 28. 1. 2019 informoval emailem žalobce. Dle vyčíslení činila škoda nejméně 21 000 Kč. Žalovaný požadoval na náhradu škody pouze částku 11 000 Kč, tuto si započetl proti nároku na vrácení jistoty a zbytek jistoty žalobci vrátil. 3. Před jednáním dne 4. 12. 2019 požádali právní zástupci účastníků o odročení jednání s tím, že se pokusí věc řešit mimosoudní cestou. 4. Od tohoto data se stal žalobce nekontaktním, jeho dřívější právní zástupce sdělil soudu, že neví, kde se žalobce nachází, není s ním v kontaktu a tomuto vypověděl plnou moc. Soud se pokusil doručovat žalobci na známou adresu jeho pobytu v [anonymizováno] v [země], žalobce si zásilky nepřebíral, a to ani prostřednictvím dožádaného [název soudu]. Z tohoto důvodu soud žalobci jako účastníku neznámého pobytu ustanovil pro řízení opatrovníka z řad advokátů. 5. Po stránce skutkové měl soud prokázáno, že mezi účastníky došlo dne 20. 12. 2017 k uzavření nájemní smlouvy, jejímž předmětem byl byt ve výlučném vlastnictví žalovaného [číslo] o velikosti 3+kk sestávající z obývacího pokoje s kuchyňským koutem, dvou ložnic, koupelny s WC a zimní zahrady v šestnáctém patře domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec a číslo] – [část obce] Smlouva byla sjednána do 31. 12. 2018 s výší nájemného 18 000 Kč měsíčně. Žalobce současně složil pronajímateli jistotu ve výši 48 000 Kč s tím, že tuto jistotu je pronajímatel oprávněn, nikoliv však povinen, použít k účelům uvedeným v odstavci VI. nájemní smlouvy. Nevyčerpaná část jistoty měla být vrácena do jednoho měsíce ode dne prokázání splnění povinností nájemce dle článku XII. pronajímateli. V článku XII. nájemní smlouvy se účastníci mj. dohodli, že o předání bytu při ukončení nájmu bude sepsán předávací protokol, ve kterém se uvedou výhrady ke stavu předávaného bytu, zejména pak závady a rozsah poškození bytu, příp. spolu se způsobem jejich odstranění či finančním odškodněním (z nájemní smlouvy ze dne 20. 12. 2017). 6. Ohledně předání bytu k užívání účastníci dne 1. 1. 2018 sepsali předávací protokol, v tomto byl popsán stav předmětného bytu i jeho zařízení (z předávacího protokolu ze dne 1. 1. 2018). 7. Při skončení nájmu byl rovněž sepsán předávací protokol, a to dne 7. 1. 2019, ve kterém byly uvedeny závady, a to poškození nočních stolků v ložnici, poškození stolu v kanceláři a poškození botníku v chodbě u ložnice. Tento předávací protokol oba účastníci podepsali (z předávacího protokolu ze dne 7. 1. 2019). 8. Žalovaný pořídil fotografie bytu téhož dne, tj. 7. 1. 2019, kdy z těchto fotografií je zřejmé, že žalobce byt neužíval řádným a obvyklým způsobem, na fotografiích je vidět značný nepořádek a rovněž na těchto fotografiích jsou patrné zjištěné závady sepsané při předání bytu (z fotografií ze dne 7. 1. 2019). 9. K opravě poškozeného nábytku si žalovaný nechal zpracovat cenovou nabídku, kterou vypracoval [titul] [jméno] [příjmení], kdy učinil nabídku na opravu nábytku částkou 21 000 Kč (z cenové nabídky). 10. Žalovaný emailovou korespondencí ze dne 28. 1. 2019 oznámil žalobci náklady na opravu poškozeného nábytku s tím, že požaduje na náhradu škody toliko částku 11 000 Kč. Tuto si započítává proti nároku na vrácení jistoty (z emailové korespondence). 11. Žalobce předžalobní výzvou ze dne 4. 3. 2019 vyzval žalovaného k vrácení složené jistoty (z výzvy k vrácení jistoty). 12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil následující závěr: 13. Mezi žalobcem a žalovaným byla sepsána řádná nájemní smlouva ohledně bytu ve výlučném vlastnictví žalovaného, o předání bytu byl sepsán protokol, rovněž tak byl sepsán protokol při skončení nájmu. V protokolu sepsaném při skončení nájmu byly sepsány závady, tj. poškození nábytku, a tento protokol žalobce podepsal. K opravě poškozeného nábytku si žalovaný nechal zpracovat cenovou nabídku. Tuto skutečnost sdělil žalobci, rovněž mu sdělil, že požaduje náhradu škody ve výši 11 000 Kč a tuto částku si započítává oproti jeho povinnosti vrátit zaplacenou jistotu. Žalovaný s tímto nesouhlasil, a to pouze z důvodu, že dosud není zcela jednoznačně stanovena výše škody a zda skutečně částka 11 000 Kč byla či nebyla žalovaným vynaložena. 14. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věci k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 15. Podle ustanovení § 2213 OZ nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. 16. Podle ustanovení § 2225 odst. 1 OZ při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. 17. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 OZ povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 18. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 OZ, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 19. Podle ustanovení § 2944 OZ každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak. 20. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 OZ skoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 21. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. V řízení měl soud prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ohledně užívání nemovitosti, a to bytu ve výlučném vlastnictví žalovaného. Při předání předmětu nájmu byl sepsán předávací protokol, rovněž tak při ukončení nájmu byl sepsán předávací protokol, ve kterém bylo popsáno poškození nábytku, který byl rovněž předmětem nájmu a který užíval žalobce. Žalobce i žalovaný tyto doklady vlastnoručně podepsali. Z fotografií pořízených žalovaným při ukončení nájmu měl soud jednoznačně prokázáno, že žalobce neužíval byt s péčí řádného hospodáře, v bytě byl nepořádek a z fotografií je rovněž zřejmé poničení nábytku. Žalovaný si nechal zhotovit cenovou nabídku na odstranění či opravu těchto závad a výši cenové nabídky i skutečnost, že si ze složené jistoty ponechá částku 11 000 Kč na úhradu těchto škod, sdělil emailem dne 28. 1. 2019 žalobci. Soud tak měl jednoznačně prokázáno, že žalobce při svém užívání bytu i zařízení tohoto bytu tyto věci neužíval jako řádný hospodář, když došlo k poškození botníku, konferenčního stolu a stolu v pracovně. Na opravu těchto věcí bude nutno vynaložit částku cca 20 000 Kč a požadoval-li žalovaný po žalobci pouze 11 000 Kč, jeví se tato částka soudu jako přiměřená a žalovaný tak byl oprávněn si započítat tuto částku oproti jeho povinnosti vrátit složenou jistotu žalobci. Žalobce se stal nekontaktním, a to jak vůči zdejšímu soudu, tak vůči svému dřívějšímu právnímu zástupci a tímto se zbavil možnosti prokazovat, že by ke škodě došlo jiným způsobem než jeho zaviněním. 22. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalovanému soud přiznal na nákladech řízení částku 6 680 Kč, kterou tvoří 3 úkony právní služby po 1 540 Kč a 3 režijní paušály po 300