6 C 40/2020-326 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 220 873 Kč s příslušenstvím a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 9 871,72 Kč, částku 128 251,53 Kč s příslušenstvím, částku 133 000,34 Kč s příslušenstvím, částku 154 604 Kč s příslušenstvím, částku 334 275 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobce zahájil ve vztahu ke každému z nároků samostatné soudní řízení. Tato řízení byla následně spojena ke společnému řízení. 2. Žalobce vznesené nároky odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zprostředkování (dále„ Smlouva o zprostředkování“), kterou žalovaný pověřil žalobce k obstarání příležitosti uzavřít s třetí osobou smlouvu na odběr produktů, přičemž žalobci za tuto činnost náleží provize ve výši 10 % z objemu zakázky bez DPH. Tato smlouva byla ukončena výpovědí ze dne [datum], a to ke dni [datum]. Žalobci se však nepodařilo dohledat originál uzavřené Smlouvy o zprostředkování opatřený podpisy členů statutárního orgánu žalovaného. Existenci smlouvy však potvrzuje skutečnost, že žalovaný částečně plnil na fakturu [číslo] splatnou dne [datum], jež byla na základě Smlouvy o zprostředkování vystavena. Žalobce plnil své povinnosti vyplývající ze Smlouvy o zprostředkování, a proto bylo na základě této smlouvy vystaveno celkem 6 faktur (faktura [číslo] na částku 400 873 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] na částku 128 252 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] na částku 133 000 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] na částku 154 604 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] na částku 176 995 Kč splatná dne [datum] a faktura [číslo] na částku 157 280 Kč splatná dne [datum]), přičemž žalovaným bylo hrazeno pouze na první vystavenou fakturu splatnou dne [datum], a to částečně ve výši 180 000 Kč (ve čtyřech splátkách, a to ve výši 50 000 Kč dne [datum], 50 000 Kč dne [datum], 50 000 Kč dne [datum] a 30 000 Kč dne [datum]). Zákonné úroky z prodlení do uhrazení dílčích plateb žalobce vyčíslil na 9 871,72 Kč. Nedoplatek na tuto první vystavenou fakturu tak činí 220 873 Kč. Celková dlužná částka ze všech uvedených nároků činí 971 004 Kč (bez příslušenství). Faktury byly vystaveny na základě informací poskytnutých žalobci žalovaným, přičemž informace za žalovaného poskytoval Ing. [příjmení] neformálně prostřednictvím e-mailů a SMS. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes opakované výzvy žalobce. Částečné plnění na fakturu [číslo] považuje žalobce za uznání celého dluhu ve smyslu § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“). 3. Žalobce dále uvedl (č. l. 78 a násl.), že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] (dále jen„ [anonymizováno]“) je jeho dlouhodobým klientem. Tato společnost se na žalobce obrátila s dotazem, zda nezná někoho, kdo by pro ni mohl zajistit odmašťování výrobků. Žalobce následně oslovil žalovaného, zda by neměl v této oblasti zájem o spolupráci, a tato jednání následně vedla k uzavření Smlouvy o zprostředkování. O této činnosti žalobce [právnická osoba] vědět nemusela, protože z pohledu [anonymizováno] zůstala v pozadí. Spolupráce mezi [anonymizováno] a žalovaným v roce 2013 byla důsledkem zprostředkovatelské činnosti žalobce a jednalo se o tzv. testovací várky. Smlouva o zprostředkování totiž byla v ústní podobně uzavřena již v roce 2013, kdy byly dohodnuty základní parametry, obsah smluvního vztahu a podmínky vzájemných závazků. Následně uzavřená písemná smlouva byla již jen stvrzením. O dlužných závazcích probíhalo mezi žalobcem a žalovaným jednání a strany si předložily také několik návrhů dohody o narovnání, přičemž existence pohledávek nebyla zpochybňována. Žalobce dále uvedl, že první faktura [číslo] nebyla vystavena za kvartál, ale za celé předcházející období, což souviselo právě i s prováděním testování. 4. Žalobce také uvedl (č. l. 163 a násl.), že odmítá spekulace žalovaného o jeho„ tunelování“. Smlouva o zprostředkování byla kontraktem s reálným obsahem. Činnost zprostředkování spočívala ve zprostředkování kontaktu mezi žalovaným a [anonymizováno] a také v asistenci při sjednávání obchodních podmínek, a to například na schůzce pana [příjmení] za žalovaného a pana [příjmení] za [anonymizováno] dne [datum]. 5. Žalobce na výzvu soudu doplnil (č. l. 182 a násl.), že obsah smlouvy o zprostředkování byl na přelomu let 2012 2013 projednán s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předsedou dozorčí rady žalovaného. Pan [anonymizováno] se na [anonymizováno] [příjmení] obrátil s tím, zda některý z jeho klientů nepoptává odmašťování výrobků s tím, že za obstarání kontaktu byla přislíbena provize ve výši 10 % z fakturace bez DPH. Následně pana [příjmení] [příjmení] odkázal na pana [příjmení] pro dojednání detailů transakce. Smlouva o zprostředkování byla poté uzavřena mezi [anonymizováno] [příjmení] za žalobce a [jméno] [příjmení] (členem představenstva) za žalovaného na období leden až březen 2013 (smlouva byla uzavřena ústně a její obsah korespondoval s obsahem Smlouvy o zprostředkování). Dne [datum] jednal [anonymizováno] [příjmení] v [anonymizováno] s panem [příjmení] ohledně možné spolupráce se žalovaným při odmašťování kovových dílů. Proces zprostředkování tedy proběhl tak, že dne [datum] jednal [anonymizováno] [příjmení] s panem [příjmení] (za [anonymizováno]) ohledně možné spolupráce při odmašťování kovových dílů, přičemž projednali, o které konkrétní díly by se mělo jednat, jak by měl být produkt následně zabalen, jak dlouho by měl projekt trvat, předpokládané objemy, kdy by měl projekt začít a podstatné náležitosti smlouvy. Následně domluvil [anonymizováno] [příjmení] na [datum] schůzku v [anonymizováno], které se zúčastnili pan [příjmení] a pan [příjmení] (za žalovaného) a pan [příjmení] a pan [příjmení] (za ITW). Zde proběhl první kontakt mezi žalovanou a [anonymizováno] a byly řešeny podmínky spolupráce. Právě na této schůzce tak došlo k naplnění Smlouvy o zprostředkování, tedy obstarání příležitosti uzavřít smlouvu. 6. Žalovaný se k věci vyjádřil (č. l. 43 a násl.) a uvedl, že nároky žalobce neuznává. Uvedl, že je na žalobci, aby prokázal vznik Smlouvy o zprostředkování, přičemž žalovaný vznik smlouvy rozporuje. Pokud byla Smlouva o zprostředkování uzavřena, došlo k tomu pouze s cílem zakrýt nestandardní peněžní operace bývalými členy představenstva žalovaného, a to Ing. [jméno] [jméno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], proti nimž podniká žalovaný civilněprávní a trestněprávní kroky. I pokud byla Smlouva o zprostředkování uzavřena, nemohlo dojít k naplnění předpokladů pro vznik práva na provizi, neboť zprostředkovaná zakázka měla dle faktury [číslo] vystavené žalobcem spočívat v „ odmaštění a pasivaci dílů automotiv“ a žalovaný tuto službu v období, za které je faktura vystavena, poskytoval pouze jednomu ze svých zákazníků, [právnická osoba], se kterou však spolupracoval již od roku 2013, tedy v období před tvrzeným uzavřením Smlouvy o zprostředkování. Výkonný ředitel [anonymizováno], pan [jméno] [příjmení], k dotazu žalovaného sdělil, že žalobce nikdy nebyl činný jako zprostředkovatel mezi [anonymizováno] a žalovaným. Uvedené dílčí platby na fakturu [číslo] provedli bývalí členové představenstva z důvodů, které žalovanému nejsou známy. 7. Žalovaný dále uvedl (č. l. 114 a násl.), že žalobce neprokázal existenci právního důvodu vzniku dluhu, a proto není možné aplikovat § 2054 o. z. o uznání dluhu. Plnění bez právního důvodu nemůže založit účinky uznání dluhu. Žalovaný má dále za to, že i pokud by existovala platně uzavřená Smlouva o zprostředkování, nebyla splněna druhá podmínky pro vznik nároku na provizi, a to skutečná zprostředkovatelská činnost žalobce. I pokud by se prokázalo, že Smlouva o zprostředkování byla dne [datum] uzavřena a že žalobce vyvíjel zprostředkovatelskou činnost, byla by tato činnost vyvíjena již v roce 2013, tedy před uzavřením Smlouvy o zprostředkování, přičemž zpětně Smlouva o zprostředkování nepůsobí, neboť to neodpovídá ani jejímu textu ani konstrukci institutu zprostředkování dle občanského zákoníku. Dále žalovaný upozornil, že ve svých dokladech objevil další smlouvu o zprostředkování, jejímž předmětem je zprostředkování shodného smluvního vztahu jaký měl být předmětem rozporované Smlouvy o zprostředkování. Tato druhá smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi žalovaným zastoupeným [anonymizováno] [příjmení] and [anonymizováno] [jméno] a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále„ [anonymizováno]“). Uzavření takové smlouvy postrádá jakoukoliv logiku a dle žalovaného dokládá, že stejně jako původní Smlouva o zprostředkování měla být tato nová smlouva pouze zdánlivým právním jednáním, jímž mělo být zakryto nedůvodné vyvádění peněz z majetku žalovaného bývalými členy představenstva. Žalovaný dále zdůraznil, že za něj mohli vždy právně jednat pouze dva členové představenstva současně, Ing. [příjmení] tedy ani v období, kdy byl členem představenstva, nemohl za společnost jednat samostatně. 8. Žalovaný v reakci na