6 C 229/2023-15 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 915,56 Kč s příslušenstvím, částky 33 732,24 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum] Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před poskytnutím úvěrů právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto informace byly ověřovaný oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a byly zaznamenány do zákaznické karty. Na základě Smlouvy ze dne [datum] byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Spolu se zapůjčenou částkou se žalovaný zavázal zaplatit i poplatek ve výši 12 321 Kč. Celkovou částku se pak zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 287 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Na základě Smlouvy ze dne [datum] byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Spolu se zapůjčenou částkou se žalovaný zavázal zaplatit i poplatek ve výši 25 482 Kč. Celkovou částku se pak zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 584 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Dne [datum] došlo k postoupení shora uvedených pohledávek ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, a to s účinností ke dni 16 12. 2022. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný od uzavření Smlouvy ze dne [datum] do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3 688 Kč a od uzavření Smlouvy ze dne [datum] do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 9 112 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou, na předmětné pohledávky však nebylo uhrazeno ničeho. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Spolu s touto částkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 23 142 Kč a pojistné za sjednané Doplňkové pojištění ve výši 2 340 Kč. Celkovou dlužnou částkou ve výši 45 482 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 78 týdenních splátkách po 584 Kč, když poslední splátka činila 514 Kč (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaný má základní vzdělání, je svobodný a žije u rodičů. Je zaměstnán na plný úvazek jako stavební dělník ve společnosti [právnická osoba] s čistý měsíčním příjmem 13 762 Kč. Jeho odhadované měsíční výdaje činí 4 000 Kč (ze zákaznické karty ze dne [datum]). Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil celkem částku 9 112 Kč (z tabulky umoření). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Spolu s touto částkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 12 321 Kč. Celkovou dlužnou částkou ve výši 22 321 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 78 týdenních splátkách po 287 Kč, když poslední splátka činila 222 Kč (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaný má základní vzdělání, je svobodný a žije u rodičů. Je zaměstnán na plný úvazek jako stavební dělník ve společnosti [právnická osoba] s čistý měsíčním příjmem 12 897 Kč. Jeho odhadované měsíční výdaje činí 4 000 Kč a interní splátky 2 570 Kč (ze zákaznické karty ze dne [datum]). Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil celkem částku 3 688 Kč (z tabulky umoření). Pohledávky z výše uvedených smlouv byly smlouvou ze dne 14 12. 2022 postoupeny ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne [datum] (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne [datum] (z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě). 5. Dle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet a ověřovala výši příjmů a výdajů žalovaného. Nebyly doloženy žádné doklady, které by tyto skutečnosti potvrzovaly (např. pracovní smlouva, výplatní lístky, výpisy z účtu, nájemní smlouva, doklady o nákladech na energie, náklady na bydlení, obživu apod.). Žalobkyně vycházela pouze z informací poskytnutých žalovaným, které poté zaznamenala do zákaznické karty. Z této vyplývá, že výdělek žalovaného je cca 13 000 Kč a jeho odhadované měsíční výdaje 4 000 Kč. Po poskytnutí shora uvedených úvěrů bylo jeho splátkové zatížení 2 300 Kč a následně 3 400 Kč měsíčně, což představuje 26 % jeho čistých příjmů. Navíc žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) nijak neprokázala, že by zkoumala poměry žalovaného z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů včetně exekucí, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětné smlouvy ze dne [datum] a [datum] jako neplatné. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018) 12. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel dne [datum] částku 20 000 Kč, ze které do dnešního dne vrátil 9 112 Kč, a pro