6 C 278/2023-15 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 22 975 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 975 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, částky 2 021,34 Kč a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovanou dne [datum] uzavřela distančním způsobem Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se žalované zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 18 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa]. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost, a to zjišťováním informací od žalované a dotazy do příslušných registrů. Případně žalobkyně vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila částku 32 000 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované. Úvěr byl žalované vyplacen na účet č. [bankovní účet] dne [datum] v částce 18 100 Kč. Žalovaná si při sjednávání Smlouvy zvolila volitelné služby, a to službu„ Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč. Úvěr byl splatný [datum]. Žalovaná na uvedenou pohledávku nezaplatila ničeho a ke dni podání žaloby tak dluží částku 22 975 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny ve výši 18 100 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 710 Kč a poplatku za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč. Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně dále požaduje po žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období od [datum] do [datum], a to ve výši 2 021,34 Kč. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne [datum]. 3. K jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce z jednání písemně omluvila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, svou neúčast neomluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku 18 100 Kč a žalovaná se zavázala vrátit zapůjčené prostředky včetně volitelných služeb ve výši 165 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 710 Kč, celkem tedy částku 22 975 Kč, a to do [datum] (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Žalobkyně je oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky po splatnosti až do zaplacení stávajícího dluhu (z Všeobecných obchodních podmínek a Sazebníku). Žalobkyně ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované uvedla, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti je 3, počet členů s příjmem pak 1. Výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem byla 30 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu pak 32 000 Kč. Celkové měsíční výdaje byly vyčísleny částkou 18 500 Kč, kdy částka 7 500 Kč tvořila měsíční výdaje na půjčky, částka 6 000 Kč výdaje na bydlení a částka 5 000 Kč další nezbytné výdaje (z výpisu o posouzení úvěruschopnosti). Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované na účet č. [bankovní účet] částku 18 100 Kč (z přehledu bankovních transakcí). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]). 5. Z výpisu Centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaná měla v době poskytnutí úvěru dvě nezletilé děti. 6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 17 C 82/2023 bylo zjištěno, že dne [datum] byl žalované poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč se splatností do jednoho měsíce a ze spisu sp. zn. 24 C 139/2023, že byl žalované dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. 7. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný má jednu vyživovací povinnost, a to k nezletilému [jméno], [datum narození], na kterého platí výživné ve výši 3 000 Kč. Žalovaný zde uvedl, že má příjem ve výši 26 000 Kč (ze spisu [spisová značka]) 8. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se zavázala poskytnout a poskytla žalované částku 18 100 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit zapůjčenou částku včetně poplatku za sjednání úvěru ve výši 4 710 Kč a poplatku za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč, a to do [datum]. Žalovaná však neuhradila ničeho. Ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalovaná na uvedenou pohledávku částku ve výši 22 975 Kč a smluvní pokutu za prvních 90 dnů prodlení ve výši 2 021,34 Kč. V řízení žalobkyně neprokázala, že by s náležitou pečlivostí prověřovala schopnost žalované úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytoval před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalované nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet a ověřovala výši příjmů a výdajů žalované. Nebyly doloženy žádné doklady, které by tyto skutečnosti potvrzovaly (např. pracovní smlouva, výplatní lístky, nájemní smlouva, doklady o nákladech na energie, náklady na bydlení, obživu, doklady o výši splátek úvěrů apod.). Žalobkyně vycházela toliko z údajů o příjmech a výdajích uvedených žalovanou, ovšem již žádným způsobem nezkoumala tyto měsíční příjmy a výdaje žalované, přičemž jejich výše je rozhodující pro posouzení její schopnosti splácet úvěr. Dále bylo zjištěno, že žalovaná má dvě nezletilé děti a byly jí poskytnuty další úvěry, které řádně nesplácela. Žalovaná vzhledem k tvrzeným příjmům a výdajům nebyla schopna vrátit zapůjčenou částkou ve lhůtě do jednoho měsíce. Ze všech shora uvedených důvodů soud v souladu s ust. § 86/1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018) 16. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je její povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 18 100 Kč žalovaná neuhradila ničeho, k úhradě tak zůstává celá ta