7 C 106/2023-47 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 224 957 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 198 045 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní Smlouvu o spotřebitelském úvěru„ Cofiauto“ ř. [číslo], jejíž nedílnou součástí je sazebník poplatků. Smlouva a sazebník upravují vzájemná práva a povinnosti účastníků Smlouvy. K uzavření smlouvy došlo v provozovně obchodníka [právnická osoba] – zprostředkovatele úvěru. Obchodník v provozovně osobně ověřil totožnost žalovaného. Žalobkyně se na základě smlouvy zavázala poskytnout žalovanému úvěr na nákup automobilu ve výši 199 349 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v celkem 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 954 Kč, vždy k 26. dni v měsíci. Úroková sazba činila 15,95 % a RPSN 18,38 %. Celkově se žalovaný zavázal uhradit částku 332 136 Kč. Součástí celkové výše úvěru je také poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 % z výše financované částky úvěru, který je úročen jako součást jistiny a splácen v pravidelných splátkách úvěru. Žalobkyně dne [datum] převedla obchodníkovi kupní cenu zboží žalovaného tak, jak vyplývá ze smlouvy o úvěru. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku ve výši 3 954 Kč, z čehož částka 2 650 Kč byla započtena na úhradu úroků a částka ve výši 1 304 Kč byla započtena na jistinu. Žalobkyně byla oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, že se klient ocitne v prodlení s úhradou více jak dvou úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší jak tři měsíce. Vzhledem k opakovanému prodlení žalovaného, žalobkyně dopisem ze dne [datum] písemně od smlouvy odstoupila. Odstoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] Odstoupení smlouvy nabylo účinnosti ke dni [datum]. Celkový dluh žalovaného činí 224 957 Kč a skládá se z poskytnutých nevrácených peněžitých prostředků (jistiny) ve výši 198 045 Kč, dlužných běžných úroků vyčíslených ke dni odstoupení ve výši 16 912 Kč a dále z poplatku souvisejícím s vozidlem (smluvní pokuty za neplacení pojistného) ve výši 10 000 Kč. Žalovaný ve smlouvě uvedl a stvrdil svým podpisem, jaké jsou jeho měsíční příjmy. Dále uvedl, kolik činí měsíční náklady na bydlení, srážky ze mzdy a exekuce (závazky po splatnosti, náklady na splátky půjček a leasingů), svůj rodinný stav a počet vyživovaných osob. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky, do dnešního dne však dlužnou částku neuhradil. 3. Usnesením, č. j. 7C 106/2023-11 ze dne 13. 7. 2023, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet a dále aby uvedla, jakou celkovou částku žalovaný k dnešnímu dni na předmětný úvěr uhradil a za jakou dobu (od kdy, do kdy, jakou sazbou) byly kapitalizovány úroky ve výši 16 912 Kč. 4. K tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne [datum] uvedla, že veškeré písemné podklady, použité pro zkoumání úvěruschopnosti byly předloženy přímo obchodníkovi při uzavírání smlouvy, mimo jiné žalovaný předložil výplatní pásky, z nichž byl zjištěn příjem žalovaného ve výši 13 108 Kč. Další prověřování ze strany žalobkyně proběhlo telefonicky a nahlédnutím do databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, SOLUSU a insolvenčního rejstříku. Výpočet dlužných úroků představuje rozdíl mezi úrokem vypočteným dle smlouvy při řádném splácení úvěru za dobu od uzavření smlouvy do dne odstoupení a úrokem skutečně žalovaným uhrazeným. Předpokládaný úrok činil 19 562,45 Kč, uhrazený úrok činil 2 650 Kč a rozdíl těchto částek tedy představuje částku ve výši 16 912,45 Kč (19 562,45 Kč – 2 650 Kč). Do dnešního dne bylo žalovaným celkem uhrazeno 3 954 Kč. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. 6. K jednání, nařízenému na [datum], se žalovaný bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil, odkázal na svá předchozí podání a navrhl, aby soud věc projednal v jeho nepřítomnosti, na základě předložených důkazů. 7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru COFIAUTO [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 199 349 Kč na nákup automobilu AUDI A4, rok výroby 2011. Přímá platba činila 50 000 Kč a celková kupní cena činila 243 543 Kč. Celková částka splatná žalovaným činila 332 136 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 3 954 Kč. Roční úroková sazba činila 15,95 % a RPSN 18,38 %. Účastníci si ve smlouvě sjednali, že žalobkyně může písemně odstoupit od smlouvy s okamžitým účinkem při doručení odstoupení, pokud bude klient v prodlení s úhradou více jak dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší jak tři měsíce, nebo v případě sdělení nepřesných, neúplných, nepravdivých, zavádějících nebo jinak vadných údajů, nebo v případě, že bylo zahájeno exekuční a insolvenční řízení. Účastníci si ve smlouvě dále sjednali, že klient se zavazuje individuálně uzavřít a udržovat zákonné pojištění nejpozději ke dni nabytí vlastnictví zboží a nést náklady takového pojištění. Pokud zákonné pojištění nebude sjednáno a nebude udržováno nepřetržitě v účinnosti do doby úhrady veškerých dlužných částek z úvěrů, může žalobkyně odstoupit od smlouvy o úvěru s okamžitým účinkem nebo uzavřít zákonné pojištění na zboží na náklady klienta a současně má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 10 00 Kč, která je splatná na výzvu. Jelikož žalovaný neplatil splátky řádně a včas, žalobkyně využila svého smluvního práva, dopisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupila, oznámila žalovanému zánik pojištění a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 224 957 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na splátkách uhradil pouze částku 3 954 Kč. Celková částka 224 957 Kč se sestává z nesplacené jistiny ve výši 198 045 Kč, ze smluvních úroků ve výši 69 233,60 Kč ode dne poskytnutí úvěru do [datum], z dlužných běžných úroků ve výši 16 912 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky, tuto však do dnešního dne neuhradil. 1. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 2. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 3. Podle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 4. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 5. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen