14 C 189/2023-16 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 000 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 000 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty v částce 1 980 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně dne [datum] žalovanému poskytla částku 15 000 Kč na účet číslo [bankovní účet] pod [variabilní symbol], kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Předmětem žaloby je tak nárok žalobkyně na zůstatek nesplacené jistiny v částce 15 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč, smluvní pokuta dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy ve výši 1 980 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny včetně přirostlých úroků. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní (úvěrující) a žalovaným (úvěrovaným) byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 20 000 Kč. Dne [datum] byla žalovanému na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Úvěr byl poskytnut bez konkrétního účelu, na dobu neurčitou. Úvěr byl nezajištěným, bezhotovostním úvěrem s pravidelným splácením úroků s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Smlouva o úvěru trvá do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným. Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Úvěrovaný splácí každý měsíc, nejpozději k 29. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Sjednané náklady na úvěr odpovídají roční procentní sazbě ve výši 5 509,42 %. Celková částka k úhradě se skládá z výše úvěru a úroku a odvisí tak od doby, po kterou bude úvěrovaný čerpat a způsobu splácení. Úvěr má podobu tzv. revolvingového úvěru. Úvěrovaný může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny dosahovala maximálně výše limitu. V případě prodlení s plněním povinností a porušení podmínek smlouvy, a dále v případě, že bylo vůči úvěrovanému zahájeno soudní řízení, jehož předmětem je úpadek, je úvěrující oprávněn úvěrovanému ukončit oprávnění čerpat úvěr. V případě prodlení úvěrovaného s plněním je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr dne [datum] zesplatnila. K dnešnímu dni dluží žalovaný žalobkyni částku v celkové výši 22 980 Kč. Tato částka se skládá z čerpané jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, ze smluvního úroku ve výši 40 % ročně z jistiny za první měsíc doby čerpání v kapitalizované výši 6 000 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 1 980 Kč (ve výši 0,1 % denně z jistiny od [datum] do [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzýván k zaplacení dlužné částky, do dnešního dne žalobkyni dlužnou částku neuhradil (z předžalobní upomínky ze dne [datum], z dokladu o odeslání). 4. Z Žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaný je svobodný, vlastní dům bez hypotéky, má základní vzdělání, pracuje jako OSVČ. Jeho měsíční příjem činí 35 000 Kč a měsíční výdaje činí 8 500 Kč. 5. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně (jako úvěrujíc), s žalovaným (jako spotřebitelem), prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně dne [datum] žalovanému poskytla částku 15 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Účastníci sjednali úrokové navýšení ve výši 40 % p. m., a pro případ prodlení s úhradou dluhu sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d. z dlužné částky. Žalovaný na splátkách úvěru neuhradil ničeho. Dopisem ze dne [datum], odeslaným téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, avšak na výzvu nereagoval. <i>6. Podle § 2395 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 1879 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>8. Podle § 1887 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Pododdíl 2 Změna v osobě dlužníka.</i> <i>9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.</i> 11. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2390 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně