Okresní soud v Novém Jičíně 22 C 133/2026-24 – Náklady řízení

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobu odůvodnil tvrzením, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . (následně , právnická osoba, .) uzavřel s žalovaným prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) smlouvu, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému celkem částku , částka, na účet číslo , č. účtu, pod VS , RČ, , kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Předmětem žaloby je tak nárok žalobce na zůstatek nesplacené jistiny v částce , částka, , smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny v kapitalizované výši , částka, a smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z jistiny. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne , datum, .2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet každý jednotlivý úvěr včetně příslušenství.3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl, že úvěruschopnost žalovaného posuzoval na základě lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaný odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru prohlásil, že je schopen půjčku splatit, zvážil řádně své možnosti a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít nepříznivý dopad na plnění závazků. Potvrdil, že není v prodlení se splácením závazků a není evidován v databázích dlužníků. Právní předchůdce žalobce na základě lustrace nepojal podezření o neschopnosti žalovaného splácet. Žalobce dále doplnil, že dne , datum, došlo k uzavření dodatku o navýšení úvěrového limitu ke smlouvě o úvěru na částku , částka, . Žalovaný tak dále čerpal peněžní prostředky ve výši , částka, .4. , právnická osoba, . v přípisu ze dne , datum, sdělila na výzvu soudu, že na běžný účet č. , hodnota, evidovaný na jméno , Jméno žalovaného A, (žalovaný) eviduje dne , datum, příchozí platbu ve výši , částka, a dne , datum, příchozí platbu ve výši , částka, .5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.7. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:8. Ve smlouvě o úvěru ID , Anonymizováno, podepsané prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se právní předchůdce žalobce , právnická osoba, zavázal poskytnout žalovanému z účtu č. , č. účtu, peněžní prostředky nejprve do výše úvěrového limitu až , částka, a následně do úvěrového limitu až , částka, na účet žalovaného číslo , č. účtu, . Úvěr byl poskytnut bez konkrétního účelu, na dobu neurčitou. Úvěr byl nezajištěným, bezhotovostním úvěrem s pravidelným splácením úroků s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Smlouva o úvěru trvá do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným. U každé platby se žalovaný zavázal uvádět variabilní symbol své rodné číslo. Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Úvěrovaný splácí každý měsíc úrok z úvěru přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru splatí nejpozději při ukončení smlouvy. Jistinu úvěru může úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Sjednané náklady na úvěr odpovídají roční procentní sazbě ve výši 5528 %. Celková částka k úhradě se skládá z výše úvěru a úroku. Úvěr má podobu tzv. revolvingového úvěru. Úvěrovaný může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny dosahovala maximálně výše limitu. V případě prodlení úvěrovaného s plněním je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ID , Anonymizováno, ). Žalovanému byla na účet č. , č. účtu, vyplacena dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, (z dopisu , právnická osoba, . a z potvrzení o provedených platbách). Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto právní předchůdce žalobce úvěr dne , datum, zesplatnil v celkové částce , částka, a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 3 dnů (z oznámení o zesplatnění zápůjčky). Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, do tří dnů a dopis byl odeslán dne , datum, (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným nejprve na společnost De Vries , právnická osoba, ., následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně podacího lístku).9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).10. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.18. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , III. ÚS , Anonymizováno, ).19. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, odst. 26). Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).20. Ústavní soud ČR v nálezu III. , Anonymizováno, ze dne , datum, zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.21. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, . Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.22. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední.23. Soud uzavřel, že předmětná smlouva o úvěru je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce totiž nedisponuje žádnou dokumentací ohledně tvrzené lustrace v příslušných databázích a ohledně tvrzených příjmů a výdajů žalovaného. Z toho je zřejmé, že proces prověřování schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr nebyl proveden pečlivě a odpovědně. Soud připomíná, že poskytovatel úvěru má přitom ve smyslu § 78 odst. 1, 2 a 4 ZoSÚ povinnost dokumenty a jiné záznamy ohledně procesu prověřování úvěruschopnosti uchovávat. Tento postup žalobce, může vést u žalované jako spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , I. ÚS , Anonymizováno, ). Právní předchůdce žalobce měl vzít v potaz hledisko předvídání toho, jestli žalovaný skutečně bude schopen úvěr splácet, což však bez znalosti údajů uvedených výše nebylo možné.24. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalovanému byla poskytnuta částka , částka, . Žalovaný se tudíž bezdůvodně obohatil o , částka, . Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně dalších úroků, smluvní pokuty a zákonných úroků nad rámec přiznané jistiny zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalovaném úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení představující jistinu ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaný je právě od , datum, v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaný byla v řízení nečinný a netvrdil žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.25. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí částky , částka, s příslušenstvím, měl ve věci úspěch pouze z 56 % předmětu řízení (přiznána jí byla částka , částka, s příslušenstvím), a žalovaný měl ve věci úspěch ze 44 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 12 % (56 % minus 44 %). Účelně vynaložené náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, , mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši , částka, podle § 14b odst. 1 bodu 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po , částka, , náhradě hotových výdajů po , částka, za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši , částka, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky , částka, ve výši , částka, podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy náklady řízení ve výši , částka, , z čehož 12 % představuje částku , částka, , kterou soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.