15 C 140/2020-41 — Okresní soud v Olomouci

1.) Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka], a to v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit [právnická osoba] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne [datum] zápůjčku [právnická osoba] ani částečně nesplatil. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Společnost [anonymizováno], jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřely dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [anonymizováno] za jejími dlužníky. 2.) Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3.) Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci je dána existence cizího prvku, spočívající v sídle žalobkyně, která je právnickou osobou zřízenou dle právních předpisů [anonymizováno] republiky a se sídlem v [anonymizováno] republice, zabýval se soud otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věci, jakož i otázkou práva rozhodného. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika i [anonymizováno] republika jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady ([příjmení]) [číslo] 2012. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady ([příjmení]) [číslo] 2012 ze dne 12. 12 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. Vzhledem k tomu, že žalovaný má trvalý pobyt v obvodu působnosti níže podepsaného soudu, níže podepsaný soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný soudní spor projednat a rozhodnout. Soud případ posuzoval dle českého hmotného práva, neboť je nezbytné aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní vztahy, a to článek 4 odst. 4, dle kterého není-li možné určit rozhodné právo podle odstavce 1 nebo 2, řídí se smlouva právem země, s níž je nejúžeji spojena. Rozhodným právem bude tak české právo hmotné, poněvadž žalobkyní tvrzené nároky vznikly na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dle českého práva, na území ČR a samotná změna v osobě věřitele nemá za následek změnu rozhodného práva, když taková skutečnost nevyplývá ostatně ani z vůle smluvních stran. 4.) S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. pak bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. 5.) Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka], přičemž žalovaný ve smlouvě potvrdil převzetí této peněžité částky. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí nejpozději dne [datum], svou povinnost však žalovaný nesplnil, ničeho ani částečně neuhradil a dluží tak částku [částka] představující neuhrazenou jistinu poskytnuté zápůjčky. Původní věřitel, [právnická osoba], jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [právnická osoba] za jejími dlužníky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Jednou z postoupených pohledávek je i pohledávka, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhá v tomto řízení. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění datovanou ke dni [datum], avšak bez úspěchu. 6.) Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7.) Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 8.) Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9.) Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10.) Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11.) Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12.) Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 13.) Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalovaná pohledávka, což bylo žalovanému oznámeno. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši [částka], které byl žalovaný povinen splatit do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala uzavření platné smlouvy o zápůjčce a poskytnutí částky [částka] žalovanému, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že předmětný dluh žalobkyni nebo její právní předchůdkyni uhradil, resp. že dluh zanikl jinak. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, a to pro jeho procesní pasivitu, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně příslušenství, jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou. 14.) Ve vztahu k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidan