15 C 145/2020-62 — Okresní soud v Olomouci

1.) Žalobkyně se podanou žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalované zápůjčku ve výši 3 000 Kč, a to převodem na bankovní účet uvedený v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Žalovaná se zavázala vrátit [právnická osoba] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do dne [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne [datum] zápůjčku věřiteli ani částečně nesplatila. V tento den nastala splatnost celého dluhu. [právnická osoba], jakožto postupitel následně postoupila předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] Tato společnost následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] předmětnou pohledávku převedla na žalobkyni. 2.) Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3.) Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci je dána existence cizího prvku, spočívající v sídle žalobkyně, která je právnickou osobou zřízenou dle právních předpisů [anonymizováno] republiky a se sídlem v [anonymizováno] republice, zabýval se soud otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věci, jakož i otázkou práva rozhodného. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika i [anonymizováno] republika jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady ([příjmení]) [číslo] 2012. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady ([příjmení]) [číslo] 2012 ze dne 12. 12 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. Vzhledem k tomu, že žalovaná má trvalý pobyt v obvodu působnosti níže podepsaného soudu, níže podepsaný soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný soudní spor projednat a rozhodnout. Soud případ posuzoval dle českého hmotného práva, neboť je nezbytné aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní vztahy, a to článek 4 odst. 4, dle kterého není-li možné určit rozhodné právo podle odstavce 1 nebo 2, řídí se smlouva právem země, s níž je nejúžeji spojena. Rozhodným právem bude tak české právo hmotné, poněvadž žalobkyní tvrzené nároky vznikly na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dle českého práva, na území ČR a samotná změna v osobě věřitele nemá za následek změnu rozhodného práva, když taková skutečnost nevyplývá ostatně ani z vůle smluvních stran. 4.) S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. pak bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. 5.) Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 3 000 Kč, a to na účet označený žalovanou ve smlouvě, který byl účtem žalované. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí nejpozději dne [datum], svou povinnost však žalovaná nesplnila, ničeho ani částečně neuhradila a dluží tak částku 3 000 Kč představující neuhrazenou jistinu poskytnuté zápůjčky. [právnická osoba], jakožto postupitel následně postoupila předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] Tato společnost následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] předmětnou pohledávku převedla na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní výzvu k plnění. 6.) Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7.) Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 8.) Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9.) Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10.) Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11.) Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12.) Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 13.) Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: 14.) Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalovaná pohledávka, což bylo žalované oznámeno. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřely platnou smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, které byla žalovaná povinna splatit do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala uzavření platné smlouvy o zápůjčce a poskytnutí částky 3 000 Kč žalované, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že předmětný dluh žalobkyni nebo její právní předchůdkyni uhradila, resp. že dluh zanikl jinak. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, a to pro její procesní pasivitu, soud jí žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně příslušenství, jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou. 15.) Ve vztahu k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky ve výši 189 Kč, když advokátka žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění určil s