10 C 97/2020-19 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 541 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 220 Kč s odůvodněním, že v důsledku fúze sloučením dnem [datum] zanikla společnost [označení právnické osoby], a nástupnickou společností se stala [označení žalobkyně]. Mezi účastníky byla uzavřena dne 28. 6. 2019 pojistná smlouva [číslo smlouvy] jejímž předmětem bylo FLEXI rizikové životní pojištění. První pojistné bylo sjednáno ve výši 630 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční a bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Z důvodu nezaplacení následného pojistného došlo k ukončení pojistné smlouvy ke dni 2. 1. 2020. Za období od 1. 8. 2019 do 2. 1. 2020 dluží žalovaný žalobkyni pojistné ve výši 3 541 Kč. Co se týče výše pohledávky z uvedené pojistné smlouvy, žalobkyně uvedla, že tato je pro žalovaného stanovena výhodnějším způsobem, když u tohoto typu pojištění se vede účet pojistníka, na kterém se evidují podílové jednotky investičních fondů nakoupené za zaplacené pojistné. Z účtu je pak strháván jedenkrát měsíčně poplatek na úhradu rizikového pojistného za sjednaná pojištění, počátečních nákladů a nákladů spojených se správou pojištění, a to formou prodeje příslušného počtu podílových jednotek, jejichž hodnota ke dni úhrady poplatku odpovídá výši tohoto poplatku. V případě, že na účtu není dostatek podílových jednotek, které by uhradily strhávaný měsíční poplatek, pojistitel začne evidovat dluh klienta (tzv. akumulovaný dluh), který je pak zohledněn při předčasném zániku pojistné smlouvy. Žalobkyně dále uplatňuje nárok na úrok z prodlení v zákonné výši ročně z dlužné částky, a to od 10. 2. 2020 do 23. 9. 2020, tj. celkem 220 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím právního zástupce dne 5. 6. 2020 předžalobní výzvu ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. Žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se se ve věci nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení dne 28. 6. 2019 uzavřeli pojistnou smlouvu č. nabídky [číslo] – FLEXI rizikové životní pojištění s počátkem pojištění ke dni 1. 7. 2019 a koncem pojistné smlouvy ke dni [datum] (v roce dosažení 75 let), jejímž předmětem bylo pojištění smrti a úrazové pojištění. Bylo sjednáno měsíční pojistné ve výši 630 Kč a bylo splatné vždy k 1. dni příslušného pojistného období. Vzhledem k tomu, že žalobkyně z titulu uvedené pojistné smlouvy evidovala ve vztahu k žalovanému nedoplatek pojistného za období od 1. 8. 2019 do 31. 10. 2019, vyzvala jej písemnou upomínkou ze dne 5. 11. 2019 k úhradě částky 1 890 Kč (3 x 630 Kč) s upozorněním na možnost zániku pojištění v případě neuhrazení dlužného pojistného do 2. 1. 2020. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil. Pojistné zaniklo pro neplacení pojistného dne 2. 1. 2020, o čemž byl žalovaný informován písemným oznámením ze dne 16. 1. 2020. Skutečnost odeslání či doručení posledně jmenované písemnosti nebyla v řízení zjištěna. Následně byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzva ve smyslu ust. § 142a o. s. ř., v níž byl aktuální dluh na pojistném vyčíslen částkou 3 541 Kč. Uvedená částka sestává z dlužného pojistného za období od 1. 8. 2019 do 2. 1. 2020 ve výši 3 191 Kč a poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč. Za procesní pasivity žalovaného nemá soud za prokázané, že by žalovaný něčeho na uvedený dluh uhradil, popř. že by dluh zanikl některým ze zákonných důvodů. 6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle § 1970 o. z., o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Po projednání věci soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva, přičemž jejím předmětem bylo sjednané životní pojištění pro případ smrti a úrazové pojištění, a to oproti závazku žalovaného jako pojistníka platit za pojištění sjednané měsíční pojistné v celkové výši 630 Kč, které bylo splatné vždy k 1. dni příslušného pojistného období. V řízení nebylo prokázáno ani jinak nevyšlo najevo, že by žalovaný uhradil dohodnuté pojistné za období od 1. 8. 2019 do 31. 10. 2019, a to ani v dodatečné lhůtě, kterou mu žalobkyně poskytla do dne 2. 1. 2020. Soud tedy dospěl k závěru, že pojištění zaniklo v souladu s ust. § 2804 o. z. ke dni 2. 1. 2020. V daném případě má soud za prokázané, že pojistný vztah v období od 1. 8. 2018 do 2. 1. 2020 trval, přičemž za této situace je tak oprávněn nárok žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného ve výši 3 191 Kč za uvedené období. V řízení leží břemeno důkazní na žalovaném, je tedy na něm, aby výši pojistného rozporoval nebo aby prokázal, že žalobkyni plnil nad rámec tvrzení žalobkyně, případně, že pojištění zaniklo dříve. Žalovaný se však k návrhu žalobkyně nevyjádřil, soudního jednání se neúčastnil a žalobkyní vznesený nárok tedy nijak nerozporoval. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaný nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil žalobkyni dlužné pojistné v celkové výši 3 191 Kč za období od 1. 8. 2019 do 2. 1. 2020. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 191 Kč. Dále soud shledal oprávněným nárok žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 198 Kč za období od 10. 2. 2020 do 23. 9. 2020 z částky 3 191 Kč, který co do výše a počátku prodlení odpovídají skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 13. Naproti tomu soud shledal žalobu ve zbývajícím rozsahu, tedy co do výše 350 Kč (tj. požadovaného poplatku za předčasné ukončení smlouvy) spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 22 Kč za nedůvodnou a zamítl ji, neboť na poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč s příslušenstvím, nevznikl žalobkyni nárok. Uzavřená pojistná smlouva neobsahovala ujednání o dodatečných platebních povinnostech navázaných na případné porušení smluvních povinností, a pakliže bylo takové ujednání obsaženo v dokumentech, na které smlouva toliko odkazovala (Všeobecné pojistné podmínky, Přehled poplatků a parametrů produktu flexi rizikové životní pojištění), je třeba je vyhodnotit jako ujednání v rozporu s ochranou spotřebitele, ke kterému soud nepřihlédne, ledaže se jej sám spotřebitel dovolá. Také na ujednání o dodatečné platební povinnosti ve smyslu poplatku spojeného s ukončením smlouvy se totiž vztahuje pravidlo, že nemůže být obsaženo v doplňkových dokumentech, kde je spotřebiteli„ schováno“, ale pokud má být platné a účinné, musí být sjednáno jedině na listině, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, k absolutní neplatnosti obdobných ujednání o smluvní pokutě za účinnosti předchozí právní úpravy, popř. z