11 C 13/2021-71 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl převezen do záchytné stanice [anonymizováno] nemocnice [obec], kde mu bylo dne 4. 11. 2019 poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč, žalovaný uznal svůj dluh ve výši 2 500 Kč s povinností jej zaplatit do 8 dnů, což je do 12. 11. 2019. Žalovanou částku neuhradil, a to ani po upomínce ze dne 21. 4. 2020. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému na den 24. 2. 2021 zástupce žalobkyně a účastníci nedostavili, soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Předmětem řízení je zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím <b>Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:</b> 6. Žalovaný byl dne přijat 4. 11. 2019 [anonymizováno] nemocnicí [obec] - Protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanicí a byla u něho prokázána přítomnost alkoholu ve výši 2,28 promile. Za pobyt v záchytné stanici ve shora uvedený den byla žalovanému vyúčtována úhrada ve výši 2 500 Kč splatná nejpozději do 8 dnů, tj. do 12. 11. 2019, kterou žalovaný uznal, což bylo prokázáno tzv. vyúčtováním úhrady za záchyt v záchytné stanici [anonymizováno] s uznáním závazku co do důvodu a výše, kterou žalovaný podepsal. Žalovaný žalobkyni přes písemnou výzvu ničeho neuhradil. 7. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 8. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 9. Podle § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl hospitalizován v záchytné stanici žalobkyně ve shora uvedený den, byla u něho prokázána přítomnost alkoholu ve výši 2,28 promile a dle ust. §89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. v platném znění svědčí ošetřované osobě (žalovanému) povinnost hradit vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici. Žalovaný ve smyslu ust. § 2053 občanského zákoníku žalobní pohledávku žalobkyně co do důvodu a výše uznal. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni za pobyt na záchytné stanici částku 2 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalovaný byl dle ust. § 1970 občanského zákoníku v prodlení s plněním částky 2 500 Kč od 13. 11. 2019 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po skončení 8 denní lhůty. 13. Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému jakožto obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnci žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, sazbu mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 7 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, zaslání výzvy k plnění) dle ust. § 13 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a DPH 21 % ve výši 189 Kč z odměny a náhrad, neboť zmocněnec žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty.