11 C 382/2020-53 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 140 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 19. 10. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a sazebník, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splatit a zaplatit věřiteli úroky přirostlé k úvěru a další poplatky v souladu s obchodními podmínkami a sazebníkem, přičemž na žádost žalovaného došlo celkem sedmkrát k prodloužení data splatnosti až na den 17. 7. 2018. Ve smlouvě se účastníci dohodli, že v případě porušení povinnosti žalovaného ze smlouvy zaplatit jakoukoli částku dluhu podle smlouvy řádně a včas, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. V případě prodlení se žalovaný zavázal zaplatit částku 50 Kč za každou upomínku zaslanou žalobkyní. Žalovaný poskytnutý úvěr, přirostlé úroky ani poplatky ve lhůtě splatnosti do 17. 7. 2018 neuhradil, proto žalobkyně zaslala žalovanému celkem tři upomínky. Žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávku, která se sestává z jistiny ve výši 8 000 Kč, poplatků za upomínky ve výši 150 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 840 Kč a smluvního úroku ve výši 1 150 Kč. Žalovaný na pohledávku žalobkyně v celkové výši 12 140 Kč s příslušenstvím ničeho neuhradil, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 7. 2019. 2. Dne 5. 10. 2020 vydal zdejší soud na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto zrušen usnesením ze dne 13. 11. 2020, které nabylo právní moci dne 4. 12. 2020. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 4. K jednání nařízenému na den 28. 1. 2021 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, soud tedy ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Z následujících listinných důkazů, a to ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 19. 10. 2017, z předžalobní výzvy ze dne 28. 8. 2018, z výpisu z účtu ze dne 19. 10. 2017, ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 12. 2017, z výzvy k plnění ze dne 16. 7. 2019, ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 1. 2018, z potvrzení o podání, ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 6. 3. 2018, ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 4. 2018, ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15. 5. 2018, z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 6. 2018, ze seznamu poplatků, z upomínky ze dne 3. 3. 2018, z obchodních podmínek žalobkyně pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, z opakované výzvy k úhradě ze dne 16. 8. 2018, z poštovního podacího archu, ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 11. 2017 a z výpočtu smluvní pokuty a smluvního úroku soud zjistil tento skutkový stav: 6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 19. 10. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a sazebník platné ke dni uzavření smlouvy, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla bezúčelový úvěr ve výši 8 000 Kč, k jehož čerpání došlo bezhotovostním převodem ze dne 19. 10. 2017 na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poskytnutou částku úvěru spolu s obchodním úrokem sjednaným v pevné výši 1 150 Kč, tedy celkem 9 150 Kč. Na základě žádostí žalovaného, kterých bylo celkem sedm, žalobkyně prodloužila žalovanému termín splatnosti až na 17. 7. 2018. V případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni jakoukoli část závazku dle smlouvy o úvěru řádně a včas, se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení. Smlouvou si žalobkyně a žalovaný sjednali paušální poplatek na úhradu nákladů v částce 50 Kč za každou písemnou upomínku (tyto paušální částky zohledňují účelně vynaložené náklady žalobkyně na vymáhání v příslušném období). Jelikož žalovaný svou povinnost vrátit včas a řádně celou dlužnou částku nesplnil, žalobkyně jej vyzvala k zaplacení dluhu upomínkou ze dne 3. 3. 2018 a předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 28. 8. 2018. Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 16. 7. 2019 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný ji však do dnešního dne neuhradil. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: 7. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 19. 10. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byly tehdy platné obchodní podmínky a sazebník, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla bezúčelový úvěr ve výši 8 000 Kč, k jehož čerpání došlo bezhotovostním převodem ze dne 19. 10. 2017 na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poskytnutou částku úvěru spolu s obchodním úrokem sjednaným v pevné výši 1 150 Kč, tedy celkem 9 150 Kč, jednorázově v termínu splatnosti, který žalobkyně na základě sedmi žádostí žalovaného prodloužila až do 17. 7. 2018. V případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni jakoukoli část závazku dle smlouvy o úvěru řádně a včas, se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Smlouvou si žalobkyně a žalovaný sjednaly paušální poplatek na úhradu nákladů v částce 50 Kč za každou písemnou upomínku (tyto paušální částky zohledňují účelně vynaložené náklady žalobkyně na vymáhání v příslušném období). Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu upomínkou ze dne 3. 3. 2018 a předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 28. 8. 2018. Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 16. 7. 2019 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný ji však do dnešního dne neuhradil. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 11. Podle ustanovení 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud vyhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 8 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokovým navýšením v celkové výši 9 150 Kč. V dané procesní situaci bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že úvěr žalobkyni vrátil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil, když se k podané žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou žalobkyní uplatněn, je důvodným, jelikož žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku, která se sestává z jistiny ve výši 8 000 Kč a příslušenství, tj. úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 000 Kč od 18. 7. 2018 do zaplacení, dále smluvního úroku ve výši 1 150 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 840 Kč a neuhrazených poplatků za upomínky v celkové výši 150 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud žalovanému obecnou třídenní od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uloži