ECLI: ECLI:CZ:OSOL:2021:12.C.177.2021.3 Datum: 2021-09-24 Předmět: o 34 152,45 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o zápůjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 34 152,45 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 1968 (89/2012 Sb.), § 115a (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 152,45 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 16. 1. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný
ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 23 759 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 827 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, dále odměny
za zpracování ve výši 6 436 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 496 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 863 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 3. 2018. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy a poslední splátka byla uhrazena dne 30. 5. 2017. Dne 14. 6. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně splnil v případě poskytovaného spotřebitelského úvěru svou zákonnou povinnost tím, že s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do tzv. Karty zákazníka. Žalobkyně tedy požaduje na tento nárok zaplacení celkové dlužné částky ve výši 34 152,45 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 22 242,13 Kč a poplatku ve výši 11 910,32 Kč, dále zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 643,45 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 897,70 Kč, úroků ve výši
28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 242,13 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 242,13 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy
za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen
na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně závěr o skutkovém stavu: Z obchodního rejstříku žalobkyně, že je zapsána od 16. 5. 2005. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, že dne 16. 1. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku podle sjednaných podmínek s úroky a poplatky splatit v 60 týdenních splátkách po 863 Kč. Se žalovaným byla sepsána zákaznická karta dne 16. 1. 2017, kde žalovaný uvedl své osobní údaje, včetně informací o svých příjmech, výdajích
a ověřených dokumentech. V době poskytování zápůjčky byl poživatelem starobního důchodu
ve výši 6 950 Kč a disponoval dalším příjmem ve výši 6 000 Kč měsíčně a jeho použitelný příjem (příjmy - výdaje) činil 8 950 Kč. Žalobkyně si sjednala s žalovaným dále úhradu částky ve výši 23 759 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky
za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 827 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, dále odměny za zpracování ve výši 6 436 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 496 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroku a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 863 Kč. Žalovanému byla ke smlouvě vyhotovena tabulka umoření dne 1. 7. 2018. Žalovaný uhradil na zapůjčenou částku 28 000 Kč celkem 12 400 Kč. Dne 14. 6. 2018 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní. Dle přílohy byly součástí i pohledávky za žalovaným. Oznámení o postoupení bylo žalovanému adresováno dne 13. 7. 2018 žalobkyní včetně informace o zpracování osobních údajů. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně
ze dne 12. 3. 2020, že žalovaný byl vyzván ke splacení dluhu do 19. 3. 2020. Podle poštovního podacího lístku byla odeslána doporučená zásilka žalovanému dne 13. 3. 2020.
4. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté
v cenných papírech. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené
o 8 procentních bodů.
5. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo
k uzavření smlouvy o zápůjčce podle ust. § 2390 občanského zákoníku, neboť předchůdkyně žalobkyně převzala závazek přenechat žalovanému zastupitelnou věc (finanční prostředky) tak, aby ji užil podle libosti a ve sjednaném čase vrátil věc stejného druhu, což splnil, a žalovaný
se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně zkoumala kredibilitu žalovaného zjišťováním jejích osobních a finančních poměrů tak, jak bylo zapsáno v zákaznické kartě. Vyhodnotila, že žalovaný je schopen sjednané splátky věřiteli hradit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného ze zápůjček, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva
o zápůjčce, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její předchůdkyně uzavřela se žalovaným platné smlouvy, a poskytla žalovanému prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným ve smlouvě. Bylo tedy dále
na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté prostředky zcela splatil, resp. že dluh zanikl jinak, což neučinil. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, když ji shledal důvodnou včetně požadovaného příslušenství a lhůtu k plnění ve výroku I. určil jako obecnou třídenní v souladu
s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
6. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 545 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a přísluší jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. V daném případě náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 367 Kč, dále pak odměna právního zástupce za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) a 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem
ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11),
včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění i ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.