12 C 201/2021-52 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 944 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 25. 9. 2020 uzavřené elektronicky mezi žalobkyní a žalovaným, na základě, které poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách v min. výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně ve výši 300 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tedy 4 000 Kč, a dále úrok ve výši 20 % měsíčně. Žalovaný se dále zavázal v případě prodlení se splácením dluhu zaplatit smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ke dni podání žaloby ničeho. Celkově zbývá žalovanému uhradit částku 35 944 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto souhlasila. Soud má tedy za to, že oba účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytovala žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 25. 9. 2020 peněžní prostředky v září 2020 celkem ve výši 20 000 Kč, a to bankovním převodem na jeho účet, jež žalovaný uvedl ve smlouvě a který je na jméno žalovaného. Z toho účtu předtím zaslal žalovaný potvrzující poplatek. Předložil i kopii svého občanského průkazu. Žalovaný se zavázal uhradit měsíčně minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, min. ve výši 300 Kč. Žalovaný se dále zavázal za každé čerpání úvěru uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, také úrok ve výši 20 % měsíčně. V bodě 6.3 smlouvy se žalovaný zavázal v případě prodlení se splácením dluhu zaplatit smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý měsíc prodlení po dobu prvních třech kalendářních měsíců prodlení. V bodě 6.4 smlouvy si účastníci ujednali, že pokud peněžní prostředky hrazené žalovaným nebudou stačit k úhradě všech splatných pohledávek, budou započteny nejprve na smluvní pokuty, úroky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky, úroky z úvěru, poplatky čerpání úvěru a jistinu úvěru. V bodě 6.5 smlouvy si účastníci ujednali, že v případě prodlení žalovaného se splácením dluhu po dobu delší, než dva měsíce se stává bez dalšího splatným celý dluh. Žalovaný úvěr, dle výpisu z podnikatelského konta žalobkyně i výpisu k revolvingovému úvěru žalovaného, čerpal, avšak řádně nesplácel, proto mu byla žalobkyní naúčtována smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Celkově zbývá žalovanému uhradit žalobkyni částku 35 944 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou ze dne 8. 4. 2021. Zásilka byla téhož dne žalovanému odeslána. Na výzvu soudu žalobkyně doložila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy z údajů, které uvedl žalovaný v žádosti o úvěr a z výplatního lístku žalovaného od zaměstnavatele [právnická osoba] 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 5. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 6. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník – žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu. Lhůta k plnění je stanovena obecná třídenní dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 438 Kč, odměna advokáta ve výši 1 500 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 500 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech (jen u podepsaného soudu naposledy např. řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] atd.) a 21 % DPH ve výši 378 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 3 616 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně opět v obecné třídenní lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.