12 C 257/2021-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 28. 6. 2021 soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 750 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 30. 11. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým spotřebitelským úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté částky a výše uvedených úroků a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 1. 2020. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně splnila v daném případě poskytnuté půjčky svou zákonnou povinnost tím, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do tzv. Karty zákazníka. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy a poslední splátka byla uhrazena dne 9. 4. 2019. Dne 15. 1. 2021 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně tedy požaduje na tento nárok zaplacení celkové dlužné částky ve výši 20 750 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 5 750 Kč, a dále zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 487,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 844,10Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně a úroku z částky 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 19,12 % ročně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně závěr o skutkovém stavu: Z obchodního rejstříku žalobkyně, že je zapsána od 16. 5. 2005. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, že dne 30. 11. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal spotřebitelský úvěr dle sjednaných podmínek s úroky a poplatky splatit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. S žalovaným byla sepsána zákaznická karta dne 30. 11. 2018, kde žalovaný uvedl své osobní údaje, včetně informací o svých příjmech, výdajích a ověřených dokumentech. Žalovaný byl v době poskytování spotřebitelského úvěrů osobou samostatně výdělečně činnou s příjmem 24 898 Kč měsíčně čistého a jeho použitelný měsíční příjem (příjmy - výdaje) činil 12 498 Kč. V souvislosti s poskytnutým spotřebitelským úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný neuhradil na spotřebitelský úvěr ničeho. Dne 15. 1. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní. Dle přílohy byla součástí i pohledávka za žalovaným. Oznámení o postoupení bylo žalovanému adresováno dne 22. 2. 2021 žalobkyní včetně informace o zpracování osobních údajů. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 5. 2021 se podává, že žalovaný byl vyzván ke splacení dluhu do 28. 5. 2021. Dle poštovního podacího lístku byla odeslána doporučená zásilka žalovanému dne 14. 5. 2021. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 5. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně převzala závazek přenechat žalovanému finanční prostředky, aby je následně ve sjednaném čase vrátil, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně zkoumala kredibilitu (úvěruschopnost) žalovaného zjišťováním jeho osobních a finančních poměrů tak, jak bylo zapsáno v zákaznické kartě. Vyhodnotila, že žalovaný je schopen sjednané splátky věřiteli hradit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její předchůdkyně uzavřela s žalovaným platnou smlouvu, a poskytla žalovanému prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným ve smlouvě. Bylo tedy dále na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté prostředky zcela splatil, resp. že dluh zanikl jinak, což neučinil. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, když ji shledal důvodnou včetně požadovaného příslušenství a lhůtu k plnění ve výroku I. určil jako obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 282 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a přísluší jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. V daném případě náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 830 Kč, dále pak odměna právního zástupce za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) a 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění i ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.