12 C 356/2020-30 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 21. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 21 000 Kč s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 23. 12. 2017 smlouvu o zápůjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě této smlouvy žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit dluh s poplatkem 6 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně [anonymizováno], kde si žalovaná v nabídce smlouvy nastavila dle vlastní volby dostupné parametry, odsouhlasila obchodní podmínky a smlouvu podepsala elektronicky PIN kódem. Na základě smlouvy žalobkyně tentýž den poskytla žalované peněžní prostředky. Žalovaná však svůj dluh neuhradila řádně a včas. Žalobkyně proto požadovala částku 10 000 Kč s poplatkem, náklady na uplatnění, zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokutou. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. 3. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: Smlouva o zápůjčce byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 23. 12. 2017. Součástí této smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované zápůjčku v celkové výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala částku, odpovídající výši zápůjčky, vrátit společně s poplatkem, jenž byl sjednán ve výši 6 000 Kč Smlouvu žalovaná podepsala PIN kódem [anonymizováno]. Dne 23. 12. 2017 byla částka zaslána na uvedený účet. Ve smlouvě je taktéž ujednáno v čl. 2, že v případě prodlení je žalovaná povinna žalobkyni uhradit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Dále měla být povinna nahradit účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované, stanovené v čl. 2. Bylo zde taktéž ujednáno, že žalovaná má uhradit dluh ve 3 měsíčních splátkách po 5 333 Kč. Ve dnech 25. 1. 2018, 6. 2. 2018, 24. 2. 2018, 3. 8. 2018 a 25. 2. 2019 vystavila žalobkyně Upomínky - pokus o smír žalované. Žalobkyně předložila soupis poplatků za upomínání. Dne 16. 1. 2019 byla žalovaná předžalobní upomínkou právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky. Dle podacího lístku dne 17. 1. 2019 byla žalované odeslána zásilka. 4. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek přenechat žalované zastupitelnou věc (finanční prostředky) tak, aby ji užila podle libosti a ve sjednaném čase vrátit věc stejného druhu, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované ze zápůjčky, měla žalobkyně, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o zápůjčce, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaná dluh řádně neuhradila. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovanou platnou smlouvu, tedy poskytla žalované prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v smlouvě. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté prostředky splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí co do jistiny 10 000 Kč, poplatku za zápůjčku 6 000 Kč, nákladů spojených s uplatněním 2 000 Kč, smluvní pokuty 5 000 Kč a zákonného úroku z prodlení od data následujícím po splatnosti zápůjčky 24. 3. 2018 do zaplacení. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 040 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 840 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci s přípravou, výzva, podání žaloby), a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.