12 C 358/2020-61 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 52 710,17 Kč s příslušenstvím žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky žalobkyně. Následně žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec 50 000 Kč, který žalovaná vyčerpala. Žalovaná se zavázala úvěr splácet 2,43 % rámce měsíčně. Uhradila však pouze 2 430 Kč. Splátky zahrnovaly splátku jistiny, pojištění, poplatky a úroky. Žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu. Dlužná částka 52 710,17 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 49 472,03 Kč, nákladů za vymáhání ve výši 630 Kč, poplatků na pojištění 108,14 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč. Žalované byla zaslána právním zástupcem předžalobní výzva k plnění, ve které byla marně vyzvána k úhradě celého dluhu. Žalobkyně proto požaduje kromě smluvního úroku i zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky žalobkyně. Následně žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec 50 000 Kč, který žalovaná vyčerpala. Žalovaná se zavázala úvěr splácet 2,43 % úvěrového rámce tj. 1 215 Kč měsíčně. Splátky zahrnovaly splátku jistiny, pojištění, poplatky a úroky. K čerpání došlo dle výpisu [datum] bezhotovostním převodem a první splátka byla splatná [datum]. Úrok z úvěru byl sjednán 24,88 % p. a. Žalovaná měla celkem zaplatit 56 738 Kč, ale uhradila jen 2 430 Kč. Na výzvy k doplacení nesplacených splátek žalovaná nereagovala, proto žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu. Zásilka byla odeslána dne [datum]. Žalované pak byla zaslána právním zástupcem předžalobní výzva k plnění ze dne [datum], přičemž zásilka byla odeslána dne [datum]. 4. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud vyhodnotil, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku - žalované finanční prostředky poskytnuty, a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], komentář [příjmení], [příjmení], [příjmení] a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání C. H. Beck 2006). Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu a poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila nad rámec úhrad tvrzených žalobkyní resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou ve výroku I. jak co do jistiny 49 472,03 Kč, tak i co do nákladů za vymáhání ve výši 630 Kč, poplatků za pojištění 108,14 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč. Nárok žalobkyně byl oprávněný i ohledně sjednaného obchodního úroku a pro prodlení žalované také co do zákonného úroku z prodlení, jež soud shledává odpovídajícími skutkovým zjištěním soudu a neodporujícími zákonu. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 14 886,60 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 109 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 3 220 Kč (převzetí věci s přípravou, předžalobní výzva, podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., k nákladům náleží i 21 % DPH. Lhůtu k plnění určil soud opět dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. [obec] plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením §149 odst. 1 o. s. ř.