12 C 98/2021-74 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou soudu dne 8. 4. 2021 a doplněnou podáním ze dne 4. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 48 378,45 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně na základě návrhu ze dne 27. 7. 2015 poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni 30. 7. 2019 žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky celkem ve výši 135 710 Kč. Čerpání úvěru bylo evidováno na podúčtu [číslo]. Úvěr se žalovaný zavázal uhradit včetně sjednaného smluvního příslušenství v měsíčních splátkách dle úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek. Naposledy uhradil žalovaný splátku dne 23. 7. 2019. Jelikož žalovaný splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně ke dni 26. 2. 2020 od smlouvy odstoupila. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti ke dni 31. 3. 2020 a dluh se stal splatným v celém svém rozsahu. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném jistinu ve výši 40 314,81 Kč, smluvní úrok 5 423,84 Kč, pojistné 1 018,30 Kč, poplatek za odeslání upomínky 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 021,50 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení pak celkem požaduje 48 378,45 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu předžalobní upomínkou ze dne 1. 3. 2021, ke dni žaloby žalovaný však neuhradil ničeho. 2. Dne 10. 5. 2021 vydal zdejší soud na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému, a proto byl dne 10. 8. 2021 usnesením zrušen. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas přípisem ze dne 6. 9. 2021. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. 4. Soud učinil po provedeném dokazování ve věci následující skutková zjištění: -) Z žádosti/smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce ze dne 27. 7. 2015 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, vč. Všeobecných obchodních podmínek, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu ve formě poskytnutí klasického úvěru v celkové výši 30 000 Kč a úvěrového rámce až do výše 150 000 Kč, kde měsíční splátka činí min. 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč, základní roční úroková sazba činí 22,68 % ročně, pojistné činí 4,99 % z příslušné měsíční splátky, měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu činí 69 Kč Součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. -) Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného, č. úvěru [číslo] soud zjistil, že zobrazuje přehled jednotlivých transakcí a dlužná částka ke dni 18. 2. 2020 činila 48 378,45 Kč, z toho částka ve výši 5 423,84 Kč představuje úroky, částka ve výši 1 018 Kč pojištění, částka 600 Kč poplatky a částka 1 021 Kč pokutu. -) Z odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 26. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vzhledem k prodlení žalovaného se splácením úvěru odstoupila od úvěrové smlouvy, úvěr se stal splatným ke dni 31. 3. 2020. Žalobkyně současně vyzvala žalovaného ke splacení dlužné částky ve výši 48 379 Kč. -) Z výzvy k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu [číslo] ze dne 1. 3. 2021, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení celého dluhu s upozorněním, že pokud nebude částka zaplacena, bude věc řešena soudní cestou. 5. Soud učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovaným dne 27. 7. 2015 uzavřela úvěrovou smlouvu ve formě poskytnutí klasického spotřebitelského úvěru a úvěrového rámce. Ke dni 30. 7. 2019 žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky celkem ve výši 135 710 Kč. Čerpání úvěru bylo evidováno na podúčtu [číslo]. Úvěr se žalovaný zavázal uhradit včetně sjednaného smluvního příslušenství v měsíčních splátkách dle úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek. Jelikož žalovaný splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně ke dni 31. 3. 2020 od smlouvy odstoupila. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném jistinu ve výši 40 314,81 Kč, smluvní úrok 5 423,84 Kč, pojistné 1 018 Kč, poplatek za odeslání upomínky 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 021,50 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení pak celkem požaduje 48 378,45 Kč. Žalobkyně vyzvala marně žalovaného ke splnění dluhu předžalobní upomínkou ze dne 1. 3. 2021. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 7. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala přenechat žalovanému finanční prostředky, aby je následně ve sjednaném čase vrátil, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem a dalším příslušenstvím splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovaným platnou smlouvu a poskytla žalovanému prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným ve smlouvě. Bylo tedy dále na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté prostředky zcela splatil, resp. že dluh zanikl jinak, což neučinil. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, když ji shledal důvodnou včetně požadovaného příslušenství a lhůtu k plnění ve výroku I. určil jako obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 4 326 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a přísluší jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. V daném případě náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 148 Kč, dále pak odměna právního zástupce za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) a 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění i ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.