13 C 157/2021-68 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 936,73 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o účtu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen platit ceny za služby a produkty poskytované v souladu s platným sazebníkem. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byl žalovaný povinen hradit [anonymizováno] z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení [anonymizováno] (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany [anonymizováno] vyrovnán nebyl, a proto převedla [anonymizováno] pohledávku dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 936,73 Kč a úrok z prodlení 45,12 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne [datum] a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k [datum], celkem 3 084,75 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 2 936,73 Kč a z úroku z prodlení do [datum] ve výši 148,02 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobkyni i nadále úročena úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne [datum]. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od [datum], do dne postoupení pohledávky, tj. do [datum], nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne [datum], ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně se rovněž nevyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen platit ceny za služby a produkty poskytované v souladu s platným sazebníkem. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byl žalovaný povinen hradit [anonymizováno] z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení [anonymizováno] (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany [anonymizováno] vyrovnán nebyl, a proto převedla [anonymizováno] pohledávku dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 936,73 Kč a úrok z prodlení 45,12 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne [datum] a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k [datum], celkem 3 084,75 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 2 936,73 Kč a z úroku z prodlení do [datum] ve výši 148,02 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobkyni i nadále úročena úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne [datum]. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od [datum], do dne postoupení pohledávky, tj. do [datum], nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne [datum], ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena 4. Podle ust. § 2662 občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 5. Podle ust. § 2665 občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 6. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 7. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ust. § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. Dle § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Dle § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 13. Po provedeném dokazování soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o běžném účtu dle ust. § 2662 občanského zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy tím, že vedla pro žalovaného běžný účet a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost za tyto služby žalobkyni platit sjednané poplatky. V souladu s ust. § 2665 občanského zákoníku se žalovaný dostal do nepovoleného debetního zůstatku a vznikla mu tak povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit sjednaný obchodní úrok. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou vyčerpaného nepovoleného debetu žalobkyně od smlouvy o běžném účtu odstoupila a účet zrušila. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně učiněná v průběhu řízení výši žalobního nároku, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a případně označil důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni další (vyšší) částky, než bylo skutkově tvrzeno žalobkyní, uhradil. Žalovaný