13 C 378/2021-32 — Okresní soud v Olomouci

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 042 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 53 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 31 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400,30 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 21. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 1 642 Kč příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu s počátkem pojištění ke dni 2. 8. 2019, ve které se žalovaná zavázala platit pojistné ve výši 3 960 Kč ročně. Žalovaná neuhradila pojistné za období od 2. 8. 2020 do 6. 11. 2020 ani přes upomínku žalobkyně, proto pojištění ke dni 6. 11. 2020 zaniklo. Žalovaná dluží na pojistném za období od 2. 8. 2020 do 6. 11. 2020 částku 1 642 Kč, když součástí této částky se žalobkyně domáhá i zaplacení částky 300 Kč jako poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění, který je účtován v souladu se sazebníkem nákladů na vymáhání. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. <b>5. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:</b> Mezi účastníky byla dne 1. 8. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] – pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli s počátkem pojištění ke dni 2. 8. 2019. Roční pojistné činilo 3 960 Kč. Žalovaná neuhradila pojistné za období od 2. 8. 2020 do 6. 11. 2020 a žalobkyně tak požaduje za toto období částku ve výši 1 042 Kč a dále částku ve výši 300 Kč jako poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a částku ve výši 300 Kč Výše poplatků je uvedena v Přehledu. Žalovaná byla žalobkyní upomínána kvalifikovanou výzvou k úhradě nedoplatku do 5. 11. 2020 včetně pod sankcí zániku pojistného vztahu, přičemž výzva byla žalované fikcí doručena. Pojistný vztah zanikl 19. 3. 2020 s nedoplatkem 1 082 Kč za pojistné a poplatku za kvalifikovanou upomínku ve výši 300 Kč v souladu s všeobecnými pojistnými podmínkami. Následně byla žalovaná opětovně k úhradě vyzývána jak žalobkyní, tak právním zástupcem žalobkyně. Za procesní pasivity žalovaného nemá soud za prokázané, že by žalovaná něčeho na uvedený dluh uhradila, popř. že by dluh zanikl některým ze zákonných důvodů. 6. Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, občanského zákoníku (dále jen OZ) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 8. Podle ust. § 2772 odst. 1 OZ není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. 9. Podle ust. § 2782 odst. 1 OZ pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 OZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 11. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 12. Podle ust. § 2807 OZ je-li pojištění ujednáno s běžným pojistným, zaniká pojištění na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. Vypoví-li pojistitel životní pojištění, nepřihlíží se k výpovědi. 13. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 2785 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná se v této smlouvě zavázala k placení ročního pojistného ve výši 3 960 Kč. V řízení nebylo prokázáno ani jinak nevyšlo najevo, že by žalovaná uhradila dohodnuté pojistné za období od 2. 8. 2020 do 6. 11. 2020, a to ani v dodatečné lhůtě. Soud tedy dospěl k závěru, že pojištění zaniklo v souladu s ust. § 2804 o. z. ke dni 6. 11. 2020. V daném případě má soud za prokázané, že pojistný vztah v období od 2. 8. 2020 do 6. 11. 2020 trval, přičemž za této situace je tak oprávněn nárok žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 042 Kč za uvedené období. V řízení leží břemeno důkazní na žalované, je tedy na ní, aby výši pojistného rozporovala nebo aby prokázala, že žalobkyni plnila nad rámec tvrzení žalobkyně, případně, že pojištění zaniklo dříve. Žalovaná se však k návrhu žalobkyně nevyjádřila a žalobkyní vznesený nárok tedy nijak nerozporovala. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaná nedostála své povinnosti vyplývající pro ni z předmětné pojistné smlouvy a neuhradila žalobkyni dlužné pojistné v celkové výši 1 042 Kč za období od 2. 8. 2020 do 6. 11. 2020. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 042 Kč. Dále soud shledal oprávněným nárok žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 53 Kč za období od 7. 11. 2020 do 21. 6. 2021 z částky 1 042 Kč, který co do výše a počátku prodlení odpovídají skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 16. Naproti tomu soud shledal žalobu ve zbývajícím rozsahu, tedy co do výše 600 Kč (tj. požadovaných poplatků za upomínky) spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 31 Kč za nedůvodnou a zamítl ji, neboť za upomínkové výzvy a za ně následné poplatky ve výši 600 Kč s příslušenstvím, nevznikl žalobkyni nárok. Uzavřená pojistná smlouva neobsahovala ujednání o dodatečných platebních povinnostech navázaných na případné porušení smluvních povinností, a pakliže bylo takové ujednání obsaženo v dokumentech, na které smlouva toliko odkazovala (Všeobecné pojistné podmínky, sazebník poplatků), je třeba je vyhodnotit jako ujednání v rozporu s ochranou spotřebitele, ke kterému soud nepřihlédne, ledaže se jej sám spotřebitel dovolá. Také na ujednání o dodatečné platební povinnosti ve smyslu výše uvedených poplatků se totiž vztahuje pravidlo, že nemůže být obsaženo v doplňkových dokumentech, kde je spotřebiteli„ schováno“, ale pokud má být platné a účinné, musí být sjednáno jedině na listině, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, k absolutní neplatnosti obdobných ujednání o smluvní pokutě za účinnosti předchozí právní úpravy, popř. z něj vycházející rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 1. 2017, č. j. [spisová značka], k dodatečným platebním povinnostem za stávající právní úpravy