14 C 19/2021-29 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 10. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 66 733 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním: Žalobce se na žalovaného obrátil s žádostí o provedení stavebních prací na výstavbě rodinného domu žalobce. Dle projektové dokumentace žalobce, vypracované Ing. [jméno] [příjmení], zpracoval žalovaný dne 29. 4. 2019, cenovou nabídku pro zhotovení základové desky rodinného domu, bez garáže, spolu s provedením části splaškové kanalizace a zabudováním zemnícího pásu, tak že za žalovaným provedené práce měl žalobce uhradit částku 341 343 Kč, s tím, že se jedná o cenu konečnou, jelikož žalobce není plátcem DPH. Žalobce uhradil žalovanému zálohu ve výši 300 000 Kč dne 2. 5. 2019, a to na žalovaným určený účet, žalovaný se v této souvislosti zavázal provést předmětné stavební práce. Jelikož nedošlo k provedení stavebních prací ve vzájemně sjednaném termínu, ani v následujícím půl roce, přes několikeré urgence žalobce, došlo následně mezi účastníky ke sporu o cenu žalovaným provedených prací, o jejich kvalitu, byl žalobce nucen, a to i s ohledem na tu skutečnost, že od žalovaného obdržel několik pro něj ne zcela jednoznačných vyúčtování, žalovaným provedených stavebních prací, obrátit se na znalce z oboru stavebnictví, stavební odvětví různá, pozemní stavby, poruchy a vady staveb, rekonstrukce staveb, pana [jméno] [příjmení], kterého požádal o vypracování znaleckého posudku, za účelem stanovení skutečného rozsahu provedených prací, včetně rozsahu použitého stavebního materiálu. 2. Znalec provedl dne 24. 3. 2020 místní šetření a dne 12. 5. 2020 předal žalobci jím vypracovaný znalecký posudek, který stanovuje rozsah žalovaným provedených prací, a také jejich cenu včetně žalovaným použitého materiálu na předmětnou stavbu. Znalec stanovil ocenění žalovaným skutečně provedených prací na částku 233 267,30 Kč. Žalobce sdělil žalovanému, že již nemá zájem, aby žalovaný dále na stavbě jeho rodinného domu pokračoval, přičemž v ní pokračuje již jiný zhotovitel. Dne 11. 6. 2020, zaslal žalobce žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu, kde po něm požaduje částku 66 733 Kč (rozdíl mezi uhrazenou zálohou ve výši 300 000 Kč a znalcem oceněné skutečně provedené práce na částku 233 267 Kč). Žalovaný si předžalobní výzvu nevyzvedl. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 4. Soud učinil na základě listinných důkazů obsažených ve spise následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobce se na žalovaného obrátil s žádostí o provedení stavebních prací na výstavbě rodinného domu žalobce. Dle projektové dokumentace žalobce, vypracované Ing. [jméno] [příjmení], zpracoval žalovaný dne 29. 4. 2019, cenovou nabídku pro zhotovení základové desky rodinného domu, bez garáže, spolu s provedením části splaškové kanalizace a zabudováním zemnícího pásu, tak že za žalovaným provedené práce měl žalobce uhradit částku 341 343 Kč, s tím, že se jedná o cenu konečnou, jelikož žalobce není plátcem DPH. Žalobce uhradil žalovanému zálohu ve výši 300 000 Kč dne 2. 5. 2019, a to na žalovaným určený účet, žalovaný se v této souvislosti zavázal provést předmětné stavební práce. Jelikož nedošlo k provedení stavebních prací ve vzájemně sjednaném termínu, ani v následujícím půl roce, přes několikeré urgence žalobce, došlo následně mezi účastníky ke sporu o cenu žalovaným provedených prací, o jejich kvalitu, byl žalobce nucen, a to i s ohledem na tu skutečnost, že od žalovaného obdržel několik pro něj ne zcela jednoznačných vyúčtování, žalovaným provedených stavebních prací, obrátit se na znalce z oboru stavebnictví, stavební odvětví různá, pozemní stavby, poruchy a vady staveb, rekonstrukce staveb, pana [jméno] [příjmení], kterého požádal o vypracování znaleckého posudku, za účelem stanovení skutečného rozsahu provedených prací, včetně rozsahu použitého stavebního materiálu. 6. Znalec provedl dne 24. 3. 2020 místní šetření a dne 12. 5. 2020 předal žalobci jím vypracovaný znalecký posudek, který stanovuje rozsah žalovaným provedených prací, a také jejich cenu včetně žalovaným použitého materiálu na předmětnou stavbu. Znalec stanovil ocenění žalovaným skutečně provedených prací na částku 233 267,30 Kč. Žalobce sdělil žalovanému, že již nemá zájem, aby žalovaný dále na stavbě jeho rodinného domu pokračoval, přičemž v ní pokračuje již jiný zhotovitel. Dne 11. 6. 2020, zaslal žalobce žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu, kde po něm požaduje částku 66 733 Kč (rozdíl mezi uhrazenou zálohou ve výši 300 000 Kč a znalcem oceněné skutečně provedené práce na částku 233 267 Kč). Žalovaný si předžalobní výzvu nevyzvedl. 7. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatá, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. 13. Soud dospěl k závěru, že žalobce je v řízení aktivně věcně legitimován, neboť s žalovaným platně uzavřela ústně smlouvu o dílo, od které bylo odstoupeno (projevení nezájmu o pokračování ve stavbě, když žalovaný ve stavbě nepokračoval). Žalobce žalovanému fakticky poskytl částku 300 000 Kč, prostavěno bylo dle znaleckého posudku 233 267 Kč, bezdůvodné obohacení na straně žalovaného pak činí částku 66 733 Kč. Za takovéto situace pak soud zavázal žalovaného k úhradě této částky. Dále soud žalobci přiznal i požadovaný úrok z prodlení, který soud považuje za souladný s právními předpisy a obsahem spisu. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit mu účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobce pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 670 Kč, odměna advokáta ve výši 3 x 3 780 Kč (příprava a převzetí, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění), paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 300 Kč a 21 % DPH z těchto částek, vyjma SOP. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení celkovou částku 17 480,40 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.