14 C 27/2021-22 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 575,58 Kč s úrokem z prodlení z titulu nedoplatku na pojistném, které byla povinna žalovanou platit na základě pojistné smlouvy [číslo]. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum], v důsledku čehož došlo následně k zániku pojištění s tím, že žalovaná dluží žalobkyni na pojistném z této smlouvy za období od [datum] do [datum], kdy pojistná smlouva zanikla, celkem částku 575,58 Kč a náklady na upomínání ve výši 200 Kč. Na tuto částku žalobkyni i přes písemnou upomínku žalobkyni ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti a má za prokázaný následující skutkový stav věci: 4. Žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu - Pojištění odpovědnosti z výkonu povolání [číslo] tedy pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu [anonymizováno] při výkonu povolání. Počátek pojištění byl sjednán na den [datum]. Na základě Smlouvy žalobkyně poskytovala žalované služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě. Žalovaná byla povinna řádně platit žalobkyni sjednané roční pojistné ve výši 1 901,00 Kč s četností placení roční. Tuto povinnost však žalovaná porušila. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni [datum] dle ust. § 2804 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Toto datum je současně datem splatnosti dlužného pojistného. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady pojistného v částce ve výši 575,58 Kč, která představuje dlužné pojistné za období od [datum] do [datum], které žalovaná neuhradila. Nezaplacené pojistné je vypočteno žalobkyní v souladu se Smlouvou. Společně s dlužným pojistným má žalobkyně proti žalované nárok na zaplacení nákladů ve výši 200 Kč spojených s uplatněním žalované pohledávky z titulu dlužného pojistného, které v souladu se sazebníkem představují ujednané náklady na zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od data zániku pojistné smlouvy. 5. Dle ust. § 2758 odst. 1,2 občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Dle ust. § 2782, § 2783 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 7. Dle ust. § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou platnou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti žalované, kterou se žalovaná zavázala hradit na pojištění roční pojistné ve výši 1 901 Kč. Bylo tedy pouze na žalované, aby byť částečnou úhradu sjednaného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdila a prokázala. Žalovaná se však k návrhu žalobkyně nevyjádřila, žalobkyní vznesený nárok tedy nijak nerozporovala. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála své povinnosti vyplývající pro ni z předmětné pojistné smlouvy a neuhradila žalobkyni sjednané pojistné za období od [datum] do [datum], rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 775,58 Kč, neboť tato částka nepřesahuje poměrnou část sjednaného pojistného za žalobcem požadované období, včetně nákladů na upomínání (200 Kč). Žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, kdy žalobkyní požadovanou výši úroku za období od [datum] i počátek prodlení považuje soud za odpovídající skutkovým zjištěním soudu a neodporující zákonu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem, a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby dle § 13,14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění, a 21 % DPH z odměny a náhrad, když advokát žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady soudního řízení činí částku 1 489 Kč O místu plnění ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Podmínka výzvy dle § 142a o. s. ř. je splněna.