15 C 146/2021-116 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 21. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 379 884,26 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 3. 6. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru Konsolidace půjček [číslo] na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 385 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných dlužných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 5 725,78 Kč, a to počínaje dnem 13. 7. 2019. Mezi účastníky smlouvy byly sjednány smluvní úroky ve výši 12,90 % ročně. [příjmení] svůj závazek splnila a dne 3. 6. 2019 úvěr žalovanému v dohodnuté výši poskytla. Žalovaný svou povinnost nesplnil, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel. Z toho důvodu banka využila svého práva a úvěr ke dni 7. 4. 2020 prohlásila za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 378 384,26 Kč, na smluvním úroku, který měl být uhrazen ve splátkách 19 524,63 Kč a na smluvních poplatcích 1 500 Kč (zesplatnění 300 Kč, upomínka 600 Kč a upomínka 600 Kč). Pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 na žalobkyni. Původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. <b>3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:</b> Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 3. 6. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru Konsolidace půjček [číslo] na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 385 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných dlužných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 5 725,78 Kč, a to počínaje dnem 13. 7. 2019. Mezi účastníky smlouvy byly sjednány smluvní úroky ve výši 12,90 % ročně. Celková částka, kterou měl spotřebitel zaplatit, činila 693 812,38 Kč. Ve smlouvě byly sjednány poplatky za zaslání každé upomínky ve výši 600 Kč a za prohlášení úvěru za ihned splatný ve výši 300 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru, ze sazebníku poplatků a z všeobecných produktových podmínek). Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 21 047 Kč, což bylo potvrzeno výpisem z bankovního účtu. Z výpisu účtu rovněž vyplynuly dosavadní výdaje žalovaného a rovněž jeho platné závazky, když bylo zřejmé, že žalovaný své závazky dosud řádně splácí (zjištěno z žádosti o úvěr a z výpisu z účtu). Původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 385 000 Kč poskytl dne 3. 6. 2019 (zjištěno z výpisu z účtu). Žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil 2 řádné splátky úvěru po 5 725,78 Kč a dále uhradil částky 2 108,38 Kč a 16 379,10 Kč, tedy celkem uhradil 29 939,04 Kč (zjištěno z výpisu z účtu). Podáním ze dne 9. 4. 2020 bylo žalovanému oznámeno, že ke dni 7. 4. 2020 došlo k zesplatnění úvěru (zjištěno z oznámení o zesplatnění). Pohledávka za žalovaným byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 s účinností ke dni 21. 1. 2021 na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021, který byl žalovanému odeslán dne 5. 2. 2021 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy, z oznámení o postoupení pohledávek a z poštovního podacího archu). Dne 24. 2. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 23. 2. 2021 (zjištěno z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu). 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 7. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru, když banka splnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků žalovanému a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a sjednané poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Žalobkyně v řízení řádně prokázala, že předmětná úvěrová smlouva byla mezi účastníky platně uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty sjednané finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. [číslo jednací]). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli byla tato poskytnutá částka v žalované výši uhrazena. Žalovaný však tyto skutečnosti soud netvrdil ani neprokázal. Soud tak žalovaného zavázal k úhradě dlužné jistiny ve výši 378 384,26 Kč a k úhradě dlužných poplatků ve výši 1 500 Kč. Žalobkyni pak rovněž vzniklo právo na zaplacení smluvních úroků za období od 13. 11. 2019 do 7. 4. 2020 kapitalizovaných na částku 19 524,63 Kč a dále právo na zaplacení smluvních úroků ve sjednané výši 12,9 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení. Soud pak žalobkyni rovněž přiznal právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, přičemž za dobu od 26. 5. 2020 do 28. 1. 2021 byl tento úrok z prodlení kapitalizován na částku 25 620,42 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. jakožto lhůta obecná pariční třídenní. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto rozsudku dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení ve výši 76 422 Kč Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 15 196 Kč, odměna advokáta ve výši 49 100 Kč dle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní služby po 9 820 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva, účast u jednání dne 21. 10. 2021 a účast u jednání dne 15. 11. 2021), paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 5 x 300 Kč (1 500 Kč) za tyto úkony dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 10 626 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Podmínka § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení byla splněna.