15 C 226/2021-34 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou dne 28. 7. 2021 se po m zaplacení částky 566 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na pojistném, které byl povinen žalovaný platit na základě pojistné smlouvy ze dne 5. 8. 2019 [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla značky KEMPÍK, [registrační značka]. Pojištění zaniklo ke dni 9. 6. 2020 pro neplacení pojistného. Žalovaná částka ve výši 566 Kč je tvořena dlužným pojistným za období od 10. 6. 2020 do 28. 7. 2021 a paušalizovanými náklady spojenými s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojištěný uzavřeli dne 5. 8. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zn. KEMPÍK [registrační značka] s ročním pojistným ve výši 354 Kč. Žalovanému bylo předepsáno pojistné za období od 5. 8. 2019 do 8. 6. 2020 v celkové výši 320 Kč. Pojistná smlouva zanikla dne 8. 6. 2020 vyřazením vozidla z evidence. Žalovaný věřiteli uhradil celkovou částku 354 Kč. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k úhradě dluhu a vyúčtovala žalovanému náklady spojené s vymáháním pohledávky v celkové výši 600 Kč Tyto poplatky nebyly sjednány přímo ve smlouvě. Dne 24. 2. 2021 právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku. 5. Dle ust. § 2758 odst. 1, 2 občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Dle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. 7. Dle ust. § 13 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 8. Dle ust. § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 9. Dle ust. § 2782, § 2783 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 12. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že není důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena výše uvedená pojistná smlouva, ve které se žalovaný zavázal hradit pojistné ve smluvně stanovené výši. Žalovanému byla na pojistném vyúčtována částka 320 Kč a žalovaný žalobkyni uhradil celkovou částku 354 Kč, kterou je podle názoru soudu nutné započíst výlučně na dlužné pojistné. Dlužné pojistné tak již bylo k dnešnímu dni v celém rozsahu uhrazeno. Žalobkyně pak žalovanému rovněž vyúčtovala poplatky za upomínání v celkové výši 600 Kč. Podle názoru soudu žalobkyně netvrdila a nedoložila, že by povinnost v takovéto konkrétní výši byla ujednána stranami přímo v pojistné smlouvě, když ujednání o povinnosti zaplatit poplatky za upomínání dlužného pojistného odkazem na pojistné podmínky či sazebník žalobkyně, shledává soud vzhledem k postavení žalovaného jako spotřebitele neurčitým, a tudíž neplatným ujednáním. Soud tak dospěl k závěru, že tato smluvní sankce nebyla mezi účastníky platně sjednána (viz rozhodnutí Ústavního soudu ČR v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3512/11:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“). Vzhledem ke všem těmto skutečnostem tak byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, když žalovaný jako procesně úspěšný účastník byl v řízení zcela procesně pasivní a žádné náklady řízení neuplatnil.