17 C 197/2021-48 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 29. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 3 666 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 3. 10. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 3 000 Kč. Úvěr měl být splacen spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 666 Kč nejpozději do 12. 11. 2016, žalovaná však úvěr nevrátila. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na kterých se žalovaná zaregistrovala a odsouhlasila znění úvěrové smlouvy. Žalované byla částka 3 000 Kč zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 3. 10. 2016. Žalovaná ničeho neuhradila ani k výzvě žalobkyně ze dne 2. 2. 2021. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyní předložená smlouva o spotřebitelském úvěru, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ani Všeobecné obchodní podmínky nebyly žádným způsobem podepsány žalovanou. Žalované byla dne 3. 10. 2016 od právního předchůdce žalobkyně zaslána na jeho bankovní účet částka 3 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení žalované částky do tří dnů. Výzva byla žalované odeslána dne 2. 2. 2021. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 7. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 12. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na niž žalovaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Poté se soud zabýval samotným uplatněným nárokem žalobkyně a dospěl k závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o úvěru, neboť žalobkyní předložená smlouva o úvěru postrádá jakýkoliv podpis žalované. Žalobkyně se k nařízenému jednání dne 9. 11. 2021 nedostavila a nemohla být tudíž soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby svá tvrzení v žalobě doplnila a označila důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně rozhodných skutečností. Žalobkyně tak v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. 13. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalované byla poskytnuta převodem na její bankovní účet od právního předchůdce žalobkyně částka 3 000 Kč. Plnění poskytnuté žalované je tak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 3 000 Kč bez právního důvodu. V řízení bylo dále na žalované, aby soudu tvrdila a prokázala, že dlužnou částku žalobkyni, nebo jejímu právnímu předchůdci, uhradila, nebo že dluh zanikl jinak. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, neboť byla po celou dobu řízení zcela pasivní, soud uložil žalované, která se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v předžalobní výzvě, ve které žalobkyně žalovanou prvně prokazatelně vyzvala k vrácení dlužné částky, tj. ode dne 6. 2. 2021, do zaplacení. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou třídenní. 14. V důsledku toho, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemá žalobkyně nárok na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a zákonného úroku nad rámec jí přiznaného. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 3 666 Kč (bez příslušenství). Žaloba byla zamítnuta co do částky 666 Kč. Úspěch žalobkyně je tak představován částkou 3 000 Kč, tj. 81,83 % z předmětu řízení, a úspěch žalované částkou 666 Kč, tj. 18,17 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 63,66 % z předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 666 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 a. t a 21 % DPH ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč, přičemž 63,66 % z této částky činí 947,90 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 947,90 Kč v obecné třídenní lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). Podmínky k použití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.