17 C 50/2021-63 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 25. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 25 655,86 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 8. 1. 2016 uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované dne 12. 1. 2016 zápůjčku ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala zápůjčku žalobkyni vrátit spolu s obchodním úrokem ve výši 10 453 Kč a administrativním poplatkem ve výši 7 500 Kč ve 29 měsíčních splátkách po 932 Kč. Žalovaná uhradila pouze tři splátky. K zesplatnění pohledávky došlo dne 4. 11. 2016. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 9 556 Kč, dlužného obchodního úroku ve výši 3 421 Kč, dlužného administrativního poplatku ve výši 1 750 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z 9 splátek za období od 20. 2. 2016 do dne zesplatnění pohledávky ve výši 117,37 Kč a z částky 15 277 Kč od 5. 11. 2016 do 1. 7. 2019 ve výši 3 261,49 Kč, a dále zákonného úroku z prodlení od 2. 7. 2019 do zaplacení, a také úhradu smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč a poplatku za upomínky ve výši 550 Kč. Zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, žalovaná však ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila. 3. Soud učinil na základě provedených listinných důkazů následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o zápůjčce [číslo] rámcové smlouvy o poskytování zápůjček, formuláře o standardních informacích o spotřebitelském úvěru a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne 8. 1. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s náklady zápůjčky ve výši 17 953 Kč uhradit ve 30 splátkách; -) ze sdělení o posouzení úvěruschopnosti, oznámení o invalidním důchodu žalované, výpisu z běžného účtu, kopie OP žalované a výpisů z lustrace žalované bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce; -) z dopisu ze dne 26. 10. 2016 a ze dne 4. 11. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upozornila na možnost zesplatnění pohledávky, a že jí dále oznámila zesplatnění pohledávky a vyzvala ji k úhradě neuhrazené zápůjčky; -) z vyčíslení pohledávky a výpisu čerpání zápůjčky byly zjištěny úhrady žalované žalobkyni; -) z výpisu účtu žalobkyně a sdělení banky [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že žalované byla na její bankovní účet dne 12. 1. 2016 zaslána částka 10 000 Kč od žalobkyně; -) z výzvy k úhradě ze dne 6. 12. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 27. 12. 2016; -) z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že úprava svéprávnosti žalované, naposledy provedena rozsudkem téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], se mění tak, že žalovaná se nadále omezuje ve svéprávnosti na dobu 5 let tak, že není schopna (mimo jiné) samostatně uzavírat žádné smlouvy ani hospodařit s finančními prostředky. 4. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 8. 1. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované poskytla dne 12. 1. 2016, převodem na bankovní účet žalované, částku 10 000 Kč. V době uzavření smlouvy o zápůjčce byla žalovaná omezena ve svéprávnosti rozhodnutím soudu, a to v takovém rozsahu, že (mimo jiné) nebyla schopna samostatně uzavírat žádné smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalované částky nejpozději do 27. 12. 2016. 5. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 2 991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2 993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud aplikoval na shora uvedený zjištěný skutkový stav citovaná hmotněprávní ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 12. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že se žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce a rovněž, že žalované poskytla částku (zápůjčku) ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalované. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalovaná je, a byla v době uzavření smlouvy o zápůjčce se žalobkyní, omezena ve svéprávnosti rozhodnutím soudu. [příjmení] omezené ve svéprávnosti soudem jsou přitom nezpůsobilé k právním jednáním, ve vztahu ke kterým byla jejich svéprávnost omezena. [příjmení], jejichž svéprávnost byla omezena, nejsou zpravidla schopny posoudit následky svého jednání, příp. své jednání ovládnout. Z tohoto důvodu je potřeba na tyto osoby pohlížet jako na osoby zranitelné, jež potřebují poskytnutí vyšší míry ochrany. Učinila-li osoba právní jednání, k němuž nebyla (podle rozhodnutí soudu) způsobilá, je proto nutné posoudit takové jednání jako absolutně neplatné podle § 588 občanského zákoníku. Žalovaná byla v době uzavření smlouvy o zápůjčce s žalobkyní omezena ve svéprávnosti tak, že nebyla schopna uzavírat jakékoliv smlouvy, tj. nebyla způsobilá uzavřít ani předmětnou smlouvu o zápůjčce. Soud proto posoudil smlouvu o zápůjčce ze dne 8. 1. 2016 jako absolutně neplatnou. Ve smyslu § 65 občanského zákoníku pak nelze neplatnost smlouvy o zápůjčce zhojit ani tím, že by šlo o právní jednání, které by bylo učiněno ve prospěch žalované, a ani tím, že by uvedené právní jednání bylo dodatečně schváleno opatrovníkem žalované, neboť takové skutečnosti nebyly v řízení zjištěny. 13. Plnění poskytnuté žalované je pak třeba vypořádat podle § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen toho, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala, protože poskytnutí protiplnění obohaceným nezakládá vzájemnou restituční povinnost ochuzeného, nýbrž snižuje rozsah prospěchu obohaceného. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 2 796 Kč. Žalobkyně tak má nárok na uhrazení poskytnuté jistiny zápůjčky snížené o prokázané platby žalované. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě částky 7 024 Kč (10 000 Kč – 2 796 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení od dne uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v předžalobní výzvě, tj. od 28. 12. 2016, do zaplacení. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou třídenní. 14. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o zápůjčce pak žalobkyně nemá nárok na úhradu obchodního úroku, administrativního poplatku, smluvní pokuty, poplatku za upomínky a zákonného úroku nad rámec jí přiznaný. 15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků. V řízení byla více procesně úspěšná žalovaná, neboť žalobkyně požadovala zaplacení celkové částky 25 655,86 Kč a přiznána jí byla pouze částka 7 024 Kč. Vzhledem k tomu, že žalované, která by tak měla právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši, žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.