18 C 144/2020-141 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 19. 2. 2020 po žalovaném domáhal zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce uzavřel dne 25. 2. 2017 s žalovaným„ Smlouvu o půjčce“, v níž bylo ujednáno, že žalobce, jakožto věřitel, žalovanému, jakožto dlužníku, půjčil finanční částku 100 000 Kč, z důvodu finanční výpomoci. Dle čl. 2 Smlouvy žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že předmětnou částku 100 000č obdržel od žalobce v hotovosti před podpisem Smlouvy. Dle čl. 3 Smlouvy se žalovaný zavázal žalobci předmětnou částku 100 000 Kč vrátit v jedné splátce, a to nejpozději do 15. 3. 2017. Dne 25. 2. 2017 byl sepsán a žalovaným a žalobcem podepsán Příjmový doklad, který taktéž potvrzuje žalovaným převzetí finanční částky 100 000 Kč v hotovosti od žalobce dne 25. 2. 2017. Žalobce zaslal prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu ze dne 20. 1. 2020 k úhradě předmětné pohledávky ve výši 100 000Kč dne 21. 1. 2020. Předžalobní výzva se 13. 2. 2020 právnímu zástupci žalobce vrátila, jakožto nevyzvednutá. Na výše uvedený dluh nebylo ničeho plněno. 2. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí, neboť nikdy od žalobce fakticky vymáhanou částku neobdržel. V uvedené době měl od žalobce pronajatý pokoj v ubytovně na [anonymizována tři slova] [obec], a to asi půl roku, jeden měsíc došlo k tomu, že žalobci dlužil na nájemném částku necelých 7 000 Kč. Žalobce po žalovaném požadoval okamžité vystěhování a jeho setrvání na ubytovně podmiňoval podepsáním dokumentu na částku 100 000 Kč jako záruku s tím, že po doplacení dluhu dokument stornuje. Protože se neměl kam odstěhovat, nějaké dokumenty žalobci pod nátlakem podepsal. Přesně si již nevybavuje podrobnosti, je to více než tři roky, a žalobce mu druhopisy nepředal. Asi za 14 dnů žalovaný dluh uhradil, a když chtěl stornovat dokument, žalobce se vymlouval, že jej nemá u sebe. Když se to opakovalo, sdělil mu žalovaný, že další nájem neuhradí, dokud mu dokument nevydá. Na to žalobce reagoval tak, že žalovanému vzal klíče od pokoje a požadoval, aby okamžitě odešel, nebo zavolá policii. Jelikož žalovaný nechtěl vyvolávat konflikt, odešel. Na ubytovně zůstaly všechny jeho osobní věci, vybavení pokoje, veškeré oblečení. Následně se opět dožadoval vydání dokumentu, kdy mu žalobce sdělil, že jej stornoval a vyhodil. Žalobce podobným způsobem jedná i s ostatními nájemci pokojů a využívá jejich složité životní situace. Žalobce téměř po dobu tří let žalovaného k úhradě dluhu nevyzval a činí až teď, před uplynutím promlčecí doby. 3. Žalobce se dále vyjádřil tak, že žalovaný smlouvu podepsal – tudíž musel mít vůli ji uzavřít a peníze si půjčit (zapůjčit), žalovaný podepsal příjmový doklad o převzetí půjčky (zápůjčky) ve výši 100 000 Kč a půjčku (zápůjčku) ve výši 100 000 Kč obdržel před podpisem smlouvy o půjčce (zápůjčce). Žalobce má za to, že by bylo naprosto v rozporu s běžnou objektivní realitou a logikou, aby fyzická osoba dlužící 7 000 Kč na nájemném, podepsala nový dokument s pohledávkou ve výši 100 000 Kč, a to dokonce ještě z úplně jiného právního titulu v podobě smlouvy o zápůjčce. Žalobce rezolutně odmítá, že by žalovaného jakkoliv nutil k podpisu smlouvy o půjčce (zápůjčce) či využíval jeho životní situace. Veškerý kontraktační proces proběhl na základě vzájemné domluvy a svobodné vůle, zejména ze strany žalovaného z důvodu finanční výpomoci. Žalobce rovněž vylučuje tvrzení žalovaného, že by měl zadržovat jeho osobní majetek. Žádným osobním majetkem ve vlastnictví žalovaného žalobce nedisponoval a ani nedisponuje. Taktéž absolutně rozporuje tvrzení, že by jeho jednání bylo v rozporu se zákonem či dobrými mravy. Žalobce do poslední chvíle věřil, že žalovaný svým povinnostem, k nimž se zavázal, dostojí zcela dobrovolně a poskytnutou půjčku (zápůjčku) uhradí. Nicméně žalovaný této své povinnosti dobrovolně nedostál, proto již byl žalobce donucen obrátit se soud. 4. Žalovaný dále uvedl, že trvá na tom, že nikdy od žalobce částku 100 000 Kč neobdržel. Dne 15. 3. 2017 žalobci uhradil dlužné nájemné ve výši 7 278 Kč, a to přímo k rukám a v ordinaci žalobce z důvodu, že očekával, že mu žalobce vydá Smlouvu o půjčce, kterou sám žalobce nazýval jako směnka. Žalobce však oproti úhradě nájmu odmítal žalovanému listinu vydat, když tvrdil, že ji má doma. Na naléhání žalovaného pak žalobce na doklad o úhradě nájmu připsal i poznámku o tom, že ještě zbývá vrátit žalovanému směnku. V předešlých případech žalovaný hradil nájem nikoli žalobci osobně, ale jím pověřené osobě, která žalovanému vystavovala i příjmové doklady. Žalovaný si je jist, že pod nátlakem žalobce podepsal pouze Smlouvu o půjčce. Příjmový doklad v žádném případě nepodepisoval a nikdy nestvrdil přijetí částky 100 000 Kč tak, jak tvrdí žalobce. Na příjmovém dokladu předloženém žalobcem se již od laického pohledu nenachází podpis žalovaného, stejně tak zde vůbec nejsou specifikovány osobní údaje osoby předávající a přejímající. Je na první pohled patrno, že tento doklad neprokazuje ničeho. Žalovaný má informace, že podobné praktiky v podobě vytváření fiktivních závazků osob bydlících v nájmu v objektu žalobce na ulici [anonymizována dvě slova] [obec] žalobce užívá vůči těmto osobám opakovaně. K prokázání tvrzení, že se v případě předložené Smlouvy o půjčce jednalo pouze o tzv. smlouvu fiktivní, u které nedošlo k předání žádného obnosu peněz, žalovaný předložil Doklad o úhradě ze dne 15. 3. 2017. Tento doklad datumově zcela odpovídá datu splatnosti uvedenému ve Smlouvě o půjčce. Na dokladu pak sám žalobce uvedl: vrátit směnku. Slovní obrat„ vrátit směnku“ jednoznačně vypovídá o tom, že žalovaný ničeho žalobci nedluží a prokazuje, že jsou k datu 15. 3. 2017 vzájemná práva a povinnosti mezi stranami vyrovnány. Skutečným úmyslem žalobce a následně i žalovaného (po podpisu Smlouvy pod nátlakem) tedy bylo zajistit pohledávku žalobce na nájemném ve výši 7 278 Kč Smlouvu o půjčce lze tedy považovat rovněž za simulovaný právní úkon, kterým měl být zastřen jiný právní úkon (jakási zajišťovací směnka k úhradě pohledávky nájemného ve výši 7 278 Kč). Smlouva o půjčce je tedy neplatná jak z důvodu nedostatku vůle a její vážnosti dle ust. § 551 a 552 OZ, tak jako simulovaný právní úkon. Co se týče zastřeného právního úkonu (směnka zajišťovací), tento je rovněž neplatný, když nejsou splněny zákonem požadované náležitosti směnky. Žalovaný má za to, že Smlouva o půjčce sama o sobě nemůže být spolehlivým důkazem k prokázání převzetí částky žalovaným. <b>5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:</b> - ze„ smlouvy o půjčce“ ze dne 25. 2. 2017, že žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne 25. 2. 2017„ smlouvu o půjčce“, na základě které žalobce půjčil žalovanému částku 100 000 Kč. V čl. 2 smlouvy žalovaný stvrdil, že částku 100 000 Kč převzal od žalobce v hotovosti před podpisem smlouvy. Půjčenou částku se žalovaný zavázal vrátit do 15. 3. 2017; - z příjmového dokladu, že účastníci svými podpisy stvrdili, že žalovaný přijal 100 000 Kč na základě„ smlouvy o půjčce“ ze dne 25. 2. 2017; - z předžalobní výzvy ze dne 20. 1. 2020, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 100 000 Kč do 7 dnů od obdržení výzvy; - z poštovního podacího archu a soupisu podaných zásilek, že dne 21. 1. 2020 zaslal právní zástupce žalobce žalovanému zásilku; - ze sledování zásilky, že zásilka podaná dne 21. 1. 2020 byla dne 13. 2. 2020 vrácena odesílateli; - z listiny s označením žalovaného – lékařské zprávy ze dne 15. 3. 2017 (čl. 83 spisu), že je zde označen žalovaný jménem, bydlištěm, RČ a číslem pojišťovny, a dále je uvedeno datum 15. 3. 2017, zaplatil 7 278 Kč, vrátit směnku, pronájem prostoru, otisk razítka a podpis žalobce; - ze zprávy PČR, KŘPOK, územní odbor [obec] ze dne 5. 3. 2021a ze dne 19. 6. 2021, že žalobce figuruje ve 12 věcech prověřovaných policií buď jako prověřovaný nebo podezřelý (schválnost, fyzické napadení, hrubé jednání, podvod). Ve většině případů byla věc oznámena na KPPP [stát. instituce]; - z výpovědi žalobce, že žalovaný za ním přišel, že nemá kde bydlet, pronajal mu podkrovní byt, neboť vlastní objekt k pronajímání, kdy asi 4 měsíce normálně platil nájem, ale potom za ním přišel s tím, že nemá peníze, ale že bude dědit něco po tetě a že dostane peníze z dědictví. Vypadal celkem věrohodně, do té doby platil, nepil, a přišel s tím, zda by mu nepůjčil částku 100 000 Kč, které mu pak následně předal oproti podpisu. Nadále pak u něj bydlel, a to asi 7 měsíců, čekalo se na pozůstalost, nájemné v té době neplatil a poté se zničehonic odstěhoval a ani nevrátil klíče. Text smlouvy potom sepsal on, a to poté, co ho takto žalovaný oslovil, a při podpisu mu předal částku 100 000 Kč. Nevím, jestli také sepisovali příjmový doklad (po nahlédnutí do příjmového dokladu žalobce uvedl, že tento příjmový doklad také sepsali, a jak smlouvu o půjčce, tak i tento doklad podepsal žalovaný. Směnku žádnou sepsanou neměli. Částku 100 000 Kč měl žalobce v hotovosti, a to z nájmů ostatních nájemníků. P