18 C 242/2021-69 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 23. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 18 118,64 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 23. 7. 2015 uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru na [anonymizováno] účtu č. [bankovní účet], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do sjednaného limitu ve výši 15 000 Kč, který byla žalovaná oprávněna postupně čerpat výběry v hotovosti či bezhotovostními platbami. Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 18,90 % p. a. společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu (úvěru) a poskytnutý úvěr v celé výši splatit, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. Žalovaná však své povinnosti nedodržela, čímž došlo k porušení smlouvy. Žalobkyně tak žalované vypověděla smlouvu o [anonymizováno] účtu. Na předžalobní výzvu k plnění žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu o poskytnutí úvěru na [anonymizováno] účtu č. [bankovní účet] dne 23. 7. 2015, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr na [anonymizováno] účtu až do sjednaného limitu ve výši 15 000 Kč. Za poskytnutý úvěru se žalovaná dle Smlouvy zavázala platit úrok ve výši 18,90%, společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního Ceníku. Žalovaná byla oprávněna poskytnutý úvěr na svém účtu průběžně čerpat výběry hotovosti a bezhotovostními platbami s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a má povinnost poskytnutý úvěr v celé výši splatit, tzn. zajistit, aby byl zůstatek na účtu kladný nebo alespoň nulový, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalované (Smlouva o poskytnutí úvěru na [anonymizováno] účtu ze dne 23. 7. 2015, Potvrzení o poskytnutí finančních prostředků, Sazebník poplatků, Doručenka autorizačního kódu). Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila a žalované předmětný úvěr poskytla tím, že jí umožnila na účtu č. [bankovní účet] realizovat platby v rozsahu poskytnutého úvěru, jako by měla na účtu vlastní prostředky. Žalovaná své povinnosti nedodržela, a tím porušila Smlouvu. V souladu se Smlouvou vznikl v případě porušení těchto podmínek na účtu nepovolený debetní zůstatek, který byla žalobkyně oprávněna úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Nepovolený debetní zůstatek byla žalovaná povinna bance neprodleně uhradit, avšak neučinila tak ani na poslední výzvu žalobkyně ze dne 1. 10. 2020, v níž žalobkyně současně vypověděla Smlouvu o [anonymizováno] účtu a dalších dohod o službách souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku ze [anonymizováno] účtu převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky č. [bankovní účet] (Smlouva o poskytnutí úvěru na [anonymizováno] účtu ze dne 23. 7. 2015, Upomínka k úhradě, Poslední výzva před podáním žaloby a výpovědí smlouvy o účtu a souvisejících dohod ze dne 3. 10. 2020, Ceník poplatků žalobkyně). Vzhledem k výše uvedenému dluží žalovaná z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobkyni částku ve výši 18 118,64 Kč na jistině dluhu, která odpovídá zápornému zůstatku na [anonymizováno] účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet, částku 1 011,78 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 8,25 % p. a. počítaného z jistiny úvěru za období od 2. 10. 2020 do 17. 5. 2021, částku ve výši 1 007,04 Kč na zákonném úroku z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku od 2. 10. 2020, kdy se žalovaná dostala do prodlení, do 17. 5. 2021 a dále smluvní úrok 8,25 % p. a. z částky 18 118,64 Kč od 18. 5. 2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,25 % p. a. z částky 18 118,64 Kč od 18. 5. 2021 do zaplacení (Výpis ze [anonymizováno] účtu [číslo]). Žalobkyně žalovanou k úhradě jejího dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. Žalovaná nereagovala ani poté, co jí byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu ze dne 21. 5. 2021 (Předžalobní výzva ze dne 21. 5. 2021 vč. poštovního podacího archu). 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5. Soud z předložených listinných důkazů po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaná dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu a že poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i práv