18 C 379/2020-54 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky 5 582,66 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o běžném účtu, dne [datum] smlouvu o povoleném debetu do výše limitu 5 000 Kč. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že přečerpala prostředky do nedovoleného debetu. Žalobkyně odstoupila od smlouvy, což sdělila žalované [datum]. Dluh na tomto účtu činil 5 582,66 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu marně, požaduje tedy po žalované nepovolený debet 5 582,66 Kč včetně zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 4. Soud učinil následující skutková zjištění i závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní Smlouvu o bankovních službách pro č. účtu [číslo] [bankovní účet]. Předmětem Smlouvy je zřízení a vedení běžného účtu v Kč – balíček MůjÚčet pro žalovanou žalobkyní. Běžný účet byl veden pod č. [bankovní účet]. Součástí Smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], a Sazebník [právnická osoba] účinný ke dni uzavření Smlouvy. Žalovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní Smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na Účtu do výše limitu 5 000 Kč. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek na Účtu považován za nepovolený debet, a to počínaje dnem tohoto překročení. V souladu s čl. 15 VOP byla žalobkyně oprávněna Smlouvu vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodů. V souladu s čl. 11 VOP v případě vzniku nepovoleného debetu na Účtu z jakéhokoli důvodu je žalovaná povinna neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky vč. příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na Účtu žalované je žalobkyně oprávněna zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována, že i po předchozích písemných upozorněních je na běžném účtu záporný zůstatek – nepovolený debet, který je nutno uhradit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nepovolený debet neuhradila, žalobkyně využila své oprávnění a ukončila Smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována o skutečnosti, že byl Účet ke dni [datum] zrušen v důsledku zániku Smlouvy dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že Účet k tomuto dni vykazoval debetní zůstatek (dluh) ve výši 5 582,66 Kč, byla tato pohledávka převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo [bankovní účet]. Žalobkyně za žalovanou ke dni podání žaloby eviduje pohledávku sestávající z jistiny ve výši 5 582,66 Kč. Žalovaná byla k úhradě žalované částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalované odeslána [datum]. 5. Dle ust. § 2662 občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 6. Dle ust. § 2664 občanského zákoníku, s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele. 7. Dle ust. § 2665 občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 8. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po provedeném dokazování soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o účtu (ust. § 2662 občanského zákoníku) když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy tím, že vedla pro žalovanou běžný účet a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost za tyto služby žalobkyni platit sjednané poplatky. V souladu s ust. § 2665 občanského zákoníku se žalovaná dostala do nepovoleného debetního zůstatku a vznikla jí tak povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou vyčerpaného nepovoleného debetu žalobkyně od smlouvy o běžném účtu odstoupila a účet zrušila. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně učiněná v průběhu řízení výši žalobního nároku, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. V daném řízení bylo na žalované, aby soudu tvrdila a případně označila důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni další (vyšší) částky, než bylo skutkově tvrzeno žalobkyní, uhradila. Žalovaná takto nepostupovala, nárok žalobkyně tedy soud shledává důvodným. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdila) splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní, soud jí uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. 11. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly. Náhrada nákladů řízení pak činí zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 3 x 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále hotové výdaje advokáta v podobě tří režijních paušálů po 100 Kč za provedené úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všechny shora uvedené částky, vyjma SOP, byly zvýšeny o 21 % DPH. Celkem tedy uložil soud žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.