20 C 372/2020-45 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 31 995 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou prostřednictvím webové stránky [anonymizováno], na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, dne 11. 4. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 33 995 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli úvěr do 30. 11. 2019. Žalovaná úvěr ve lhůtě splatnosti nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena věřitelem na žalobkyni. Předmětem žalobního nároku je nesplacená jistina ve výši 31 995 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 a z oznámení o postoupení pohledávky, že údajná pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 7. 2020. 5. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku, že žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 7. 2020 vyzvána k zaplacení částky 41 942,75 Kč. 6. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. 7. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu: 8. Údajná pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 7. 2020. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 7. 2020 vyzvána k zaplacení částky 41 942,75 Kč. 9. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 11. Podle ustanovení § 2397 o.z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 12. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 13. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 14. Podle ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 15. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 19. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení o nároku vyplývajícím ze smlouvy o úvěru má věřitel břemeno tvrzení a tomu odpovídající břemeno důkazní, že s dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že úvěr v tvrzené výši byl dlužníkovi poskytnut. V daném případě soud nemá ani jednu z těchto skutečností za prokázanou. Ze smlouvy o úvěru není zřejmé, jakým způsobem byla smlouva žalovanou akceptována, dokument označený jako„ Loan application“ je pak datován 27. 6. 2019 a vyplývá z něj pouze žádost o poskytnutí částky 10 000 Kč. Z žádného důkazu pak nevyplývá skutečnost, že žalovaná čerpala částku 33 995 Kč. Žalobkyně se k nařízenému soudnímu jednání nedostavila a nemohla tak být soudem poučena ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. o své povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit k jejich prokázání důkazy. Žalobkyně tak v daném sporu neunesla břemeno tvrzení a důkazní a soudu nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout. 20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla procesně plně úspěšným účastníkem a měla by tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.