20 C 68/2021-78 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 60 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 30. 6. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 18 měsíčních splátkách ve výši 6 600 Kč, když ve splátce je zahrnut i sjednaný úrok ve výši 18,67 % ročně. Žalovaný se dále zavázal zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž byl v prodlení. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a dostal se s plněním svého dluhu do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost [právnická osoba], která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 postoupila na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 60 000 Kč spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky (30. 12. 2019) a zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 60 000 Kč od 31. 12. 2019 do 16. 2. 2021, tj. ve výši 24 780 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 4. Z čestného prohlášení, z výplatních pásek, ze smlouvy o nájmu bytu, ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 30. 6. 2018, z finanční analýzy a z [anonymizována dvě slova], že věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, když na základě zjištění, že žalovaný je zaměstnán s pravidelnou měsíční mzdou ve výši cca 23 000 Kč a s měsíčními výdaji ve výši 8 000 Kč, dospěl k závěru, že žalovanému lze poskytnout úvěr ve výši 60 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 6 600 Kč. 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o úvěru a z předpisu splátek, že dne 30. 6. 2018 byla mezi věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 58 800 Kč, tj. zaplatit částku v celkové výši 118 800 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 6 600 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru pak dle smlouvy sestávají z úroku ve výši 18,67 % ročně, z poplatku za správu úvěru ve výši 13 200 Kč a z poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 28 800 Kč. V čl. V. odst. 4 smlouvy se žalovaný zavázal, že v případě prodlení s úhradou splátek či zesplatněné jistiny zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a jistiny. 6. Ze smluv o postoupení pohledávek, že pohledávka za žalovaným z titulu uzavřené smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupena na společnost [právnická osoba], která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 postoupila na žalobkyni. 7. Z předžalobní upomínky a z poštovního podacího archu, že žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 27. 7. 2020 podaným na poštu dne 27. 7. 2020 k úhradě dlužné částky v celkové výši 150 248,80 Kč před podáním žaloby. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 a z potvrzení o expedici obyčejných zásilek ze dne 13. 2. 2020 soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro posouzení dané věci, když ze samotného oznámení o postoupení pohledávky není zřejmé, zda a kdy bylo žalovanému odesláno, resp. doručeno a z potvrzení o expedici obyčejných zásilek ze dne 13. 2. 2020 není zřejmé, jakých zásilek se toto potvrzení týká. 9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 10. Dne 30. 6. 2018 byla mezi věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 58 800 Kč, tj. zaplatit částku v celkové výši 118 800 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 6 600 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru pak dle smlouvy sestávají z úroku ve výši 18,67 % ročně, z poplatku za správu úvěru ve výši 13 200 Kč a z poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 28 800 Kč. V čl. V. odst. 4 smlouvy se žalovaný zavázal, že v případě prodlení s úhradou splátek či zesplatněné jistiny zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a jistiny. Pohledávka za žalovaným z titulu uzavřené smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupena na společnost [právnická osoba], která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 postoupila na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 27. 7. 2020 podaným na poštu dne 27. 7. 2020 k úhradě dlužné částky v celkové výši 150 248,80 Kč před podáním žaloby. 11. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 13. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 14. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 15. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 16. Dle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 17. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 21. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 22. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 23. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 24. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací na straně žalobkyně a tuto má předloženou smlouvou o postoupení pohledávek za prokázanou. 25. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 26. Soud se dále zabýval platností úvěrové smlouvy, kdy dospěl k závěru, že ujednání o celkových nákladech spotřebitelského úvěru ve výši 58 800 Kč je nutno posoudit jako ujednání o odměně za poskytnutí úvěru, tedy de facto ujednání o úrocích, když dle názoru soudu se žalobkyně ujednáním o poplatku za správu úvěru i ujednáním poplatku za hotovostní výběr splátek snaží zkreslit skutečně ujednanou výši úroků