29 C 139/2021-40 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou doručenou dne [datum] ve znění její opravy ze dne [datum] ve formě návrhu na vydání platební rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 600 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč, avšak žalovaný na poskytnutou zápůjčku vrátil pouze 400 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 30 600 Kč předžalobní výzvou ze dne [datum], ani přes tuto skutečnost však žalovaný neuhradil ničeho. 2. Okresní soud v Olomouci vydal dne [datum] ve věci platební rozkaz, č. j. [číslo jednací], který byl však usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. K jednání dne [datum] se dostavila pouze žalobkyně. Žalovaný se po předchozí telefonické omluvě z téhož dne nedostavil, když uvedl, že je již [anonymizováno] týdny [anonymizováno] O odročení jednání žalovaný nepožádal, soud tak ve věci jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. 4. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne [datum], že mezi žalobkyní, jakožto zapůjčitelem, a žalovaným, jakožto vydlužitelem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách počínaje měsícem srpnem vždy k 20. dni v měsíci, a to bezhotovostně na účet žalobkyně. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná. Žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč v hotovosti před uzavřením předmětné smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalobkyně a žalovaný si v čl. VI smlouvy o zápůjčce ujednali oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy a požadovat splacení celé částky při prodlení žalovaného s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce; -) z předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] adresované žalovanému, včetně kopie vrácené nedoručené zásilky a výpisu sledování zásilky, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši 30 600 Kč, neboť žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni uhradil pouze 400 Kč, a to ve lhůtě 7 dní ode dne doručení předžalobní výzvy, přičemž současně informovala žalovaného o odstoupení od smlouvy o zápůjčce ze strany žalobkyně. Pro případ rozporovaní lhůty pro vrácení zápůjčky ze strany žalovaného pak žalobkyně z opatrnosti vypověděla smlouvu o peněžní zápůjčce dle § 2393 občanského zákoníku. Předžalobní upomínka byla žalovanému doručena fikcí dne [datum], neboť do této doby byla zásilka uložena u provozovatele poštovních služeb a žalovaný si ji do tohoto data nevyzvedl. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní, jakožto zapůjčitelem, a žalovaným, jakožto vydlužitelem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách počínaje měsícem srpnem, vždy k 20. dni v měsíci, a to bezhotovostně na účet žalobkyně. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná. Žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč v hotovosti před uzavřením předmětné smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalobkyně a žalovaný si v čl. VI smlouvy o zápůjčce ujednali oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy a požadovat splacení celé částky při prodlení žalovaného s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když za celou dobu trvání předmětné smlouvy uhradil žalobkyni pouze částku ve výši 400 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně tak vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši 30 600 Kč, a to ve lhůtě 7 dní ode dne doručení předžalobní výzvy, přičemž současně informovala žalovaného o odstoupení od smlouvy o zápůjčce ze strany žalobkyně. Pro případ rozporovaní lhůty pro vrácení zápůjčky ze strany žalovaného pak žalobkyně z opatrnosti vypověděla smlouvu o peněžní zápůjčce dle § 2393 občanského zákoníku. Předžalobní upomínka byla žalovanému doručena fikcí dne [datum], neboť do této doby byla zásilka uložena u provozovatele poštovních služeb a žalovaný si ji do tohoto data nevyzvedl. Ani přes tuto skutečnost však žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. 6. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ust. § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 8. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši (věc), což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z peněžité zápůjčky, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) peněžní prostředky řádně nevrátil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 31 000 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel, když zaplatil pouze částku ve výši 400 Kč. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o zápůjčce, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však zůstal v tomto směru zcela pasivní. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 30 600 Kč tak soud shledal zcela důvodným. Vzhledem k prodlení žalovaného současně žalobkyni svědčí nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku z nesplacené jistiny ve výši 30 600 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, když žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do sedmi dnů od doručení předžalobní výzvy, přičemž tato byla žalovanému doručena fikcí dne [datum], žalovaný tak měl svůj dluh zaplatit nejpozději dne [datum], což však neučinil a dne [datum] se tak dostal do prodlení. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 891,90 Kč, když podmínka § 142a odst. 1 o. s. ř. byla splněna. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 530 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 600 Kč ve výši 8 190 Kč, a to za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a, d, g) a. t. po 2 340 Kč (převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, účast u jednání dne [datum]) a dále za jeden poloviční úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., ve výši 1 170 Kč (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrady (z částky 9 390 Kč) ve výši 1 971,90 Kč, když právní zástupk