29 C 189/2021-75 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne [datum] u Okresního soudu v Olomouci, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru s názvem Expres půjčka [číslo]. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v 12 měsíčních splátkách po 745,68 Kč, a to počínaje dnem [datum]. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč dne [datum]. Žalovaný však sjednaný úvěr nesplácel řádně a včas. Z tohoto důvodů právní předchůdce žalobkyně následně prohlásil poskytnutý úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena společností [právnická osoba], na současnou žalobkyni. O tomto byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky, ani přes tuto skutečnost žalovaný svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu ve smyslu ust. § 115a) o. s. ř., nevyjádřil, tedy neuvedl, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, jen na základě předložených důkazů, proto má soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s tímto postupem soudu žalovaný souhlasí. Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v samotném návrhu na vydání EPR a dále ve svém vyjádření ze dne [datum]. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k zavření smlouvy o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobkyně vrátit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 745,68 Kč, první splátka měla být uhrazena dne [datum]. Strany si ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 21,20 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy pak je Sazebník poplatků žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z uzavřené smlouvy splnil, když dne [datum] poskytl žalovanému částku ve výši 8 000 Kč, a to bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný svého závazku ze smlouvy však nedostál, když poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s více než dvěma splátkami, právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a v souladu se svými Produktovými podmínkami, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru, prohlásil poskytnutý úvěr za splatný v celém jeho rozsahu, a to dopisem ze dne [datum]. Za zesplatnění žalobkyně naúčtovala žalovanému poplatek ve výši 300 Kč. Žalovaný však ani poté svůj dluh neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena společností [právnická osoba], na současnou žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky, ani přes tuto skutečnost žalovaný svůj dluh neuhradil. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 14. Podle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 15. Pokud jde o aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, pak tuto má soud z předložené smlouvy o postoupení pohledávky za osvědčenou. Ve vztahu k žalovanému má soud současně aktivní věcnou legitimaci žalobkyně za osvědčenou také s ohledem na skutečnost, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupitelem oznámeno (srov. rozsudek Nejvyšší soud ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 16. Pokud se týká právního hodnocení, tak v řízení bylo prokázáno, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 8 000 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však zůstal v tomto směru zcela nečinný. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 8 300 Kč včetně příslušenství tak soud shledal důvodným. O lhůtě plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. 17. O otázce náhrady nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 6 934 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí věci s přípravou, předžalobní výzva, podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá opět jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.