29 C 287/2021-31 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 952 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu, podpisem vyplněného formuláře pod [číslo]. Předmětem smlouvy bylo„ Pojištění bytové jednotky a domácnosti“ s datem počátku pojištění sjednaným na den [datum]. První pojistné bylo stanoveno ve výši 1 353 Kč a pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] pro nezaplacení následného pojistného, když žalovaná nezaplatila pojistné za období od [datum] do [datum]. Při zániku pojistné smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného, které činí 952 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, tj. od [datum] do [datum], tedy 51 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby výzvou ze dne [datum], avšak bez úspěchu. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobkyně ani žalovaná nevyjádřily. Žalovaná byla poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto za souhlasu účastníků, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě, rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu, podpisem vyplněného formuláře pod [číslo]. Předmětem smlouvy bylo„ Pojištění bytové jednotky a domácnosti“ s datem počátku pojištění sjednaným na den [datum]. První pojistné bylo stanoveno ve výši 1 353 Kč a pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] pro nezaplacení následného pojistného, když žalovaná nezaplatila pojistné za období od [datum] do [datum]. Při zániku pojistné smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného, které činí 952 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, tj. od [datum] do [datum], tedy 51 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby výzvou ze dne [datum], avšak bez úspěchu. 6. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „ občanský zákoník“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ustanovení § 2782 odst. 1, 2 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 8. Podle ustanovení § 2783 odst. 1, 2, 3 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Požádá-li o to pojistník, sdělí mu pojistitel zásady pro stanovení výše pojistného. 9. Podle ustanovení § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou platnou pojistnou smlouvu na pojištění bytové jednotky a domácnosti, kterou se žalovaná zavázala hradit pojistné ve výši 1 353 Kč ročně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a žalobkyní vznesený nárok tedy nijak nerozporovala. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála svému závazku z předmětné pojistné smlouvy a žalobkyni neuhradila pojistné za období, v němž pojistný vztah trval, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni z titulu dlužné kapitálové hodnoty částku 952 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, tj. od [datum] do [datum], tedy 51 Kč, když v období od zániku pojištění do podání žaloby žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho a také tento požadavek shledává soud důvodným a se zákonem souladným. 13. Lhůta k plnění byla stanovena žalované jakožto obecná třídenní pariční lhůta ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnkyni žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze sazby mimosmluvní odměny v celkové výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.), za přípravu s převzetím zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, náhradu hotových výdajů v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., za přípravu s převzetím zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech), a z DPH 21 % ve výši 189 Kč z odměny a náhrady, neboť zmocněnkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, proto jí dle § 137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty.