29 C 3/2021-48 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 16. 11. 2020 po žalovaném zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 461 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 108 Kč za dobu od 22. 2. 2020 do 16. 11. 2020. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně jako pojistitel uzavřela se žalovaným jako pojistníkem dne 15. 11. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [anonymizováno], typ [příjmení], [registrační značka]. Na základě pojistné smlouvy se žalovaný zavázal hradit žalobkyni sjednané pojistné, kdy první pojistné bylo ve výši 3 216 Kč, pojistné bylo sjednáno v délce roční, kdy pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Pojistné za dobu od 15. 11. 2019 do 21. 2. 2020 ve výši 1 461 Kč žalobkyně eviduje jako nezaplacené, když smlouva zanikla z důvodu neplacení po doručení upomínky dlužného pojistného dne 21. 2. 2020 žalovanému, když žalobkyni náleží pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 26. 6. 2020. 6. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že příslušnému orgánu evidence odevzdal státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 7. Podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti dle uvedeného zákona je povinen vlastník nebo spoluvlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít pojistnou smlouvu osobou, která je osobou odlišnou od vlastníka tuzemského vozidla nebo řidiče cizozemského vozidla. 8. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e/ zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 9. Podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 12. Soud po provedeném dokazování s odkazem na shora uvedená zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou pojistnou smlouvu, kterou se žalovaný zavázal hradit ročně pojistné ve výši 3 216 Kč, vždy k prvnímu dni příslušného pojistného období. V daném případě má soud za prokázané, že pojistný vztah trval i v období od 15. 11. 2019 do 21. 2. 2020, za které náleží žalobkyni sjednané pojistné. Bylo pouze a jen na žalovaném, aby úhradu sjednaného pojistného soudu, byť částečně, osvědčil. V průběhu řízení žalovaný ani nikterak nerozporoval skutečnost, že by na pojistném žalobkyni cokoliv nad rámec tvrzeného žalobkyní uhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál své synallagmatické povinnost plynoucí z jím uzavřené pojistné smlouvy a neuhradil žalobkyni sjednané pojistné za shora uvedené období, po které trval pojistný vztah, za této situace proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou pohledávku ve výši 1 461 Kč, která se sestává z dlužného pojistného. Pokud dále žalobkyně po žalovaném požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 108 Kč za období od 22. 2. 2020 do 16. 11. 2020, pak tento nárok je rovněž důvodný, a proto soud žalobě žalobkyně v uvedeném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto žalobkyni svědčí vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle ustanovení § 7 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení – 200 Kč, sepis žaloby – 200 Kč, předžalobní výzva - 200 Kč a paušální náhradu účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyni ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je pak povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Podmínka § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení byla splněna.