11 C 4/2022-43 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 15. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 140 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že společnost [právnická osoba] s žalobkyní uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dálkovou komunikací na webových stránkách [webová adresa] dne 3. 9. 2020 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na jejím základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 3 000 Kč, kterou se zavázal vrátit do 3. 10. 2020. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne splatnosti zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Žalovaný tak porušil svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas. Ke dni podání žaloby tak zbývá uhradit částku ve výši 4 140 Kč, která se skládá z nevrácené zápůjčky 3 000 Kč a poplatku za poskytnutí 1 140 Kč. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, dále požaduje jako příslušenství zákonný úrok z prodlení ode dne 4. 10. 2020 do zaplacení. Předžalobní výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne 25. 12. 2020, avšak bez úspěchu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem předběžně vyslovila souhlas již v podané žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní spor a proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. Věřitel společnost [právnická osoba] s žalobkyní uzavřela Rámcovou smlouvu o úplatném postoupení pohledávek dne 1. 1. 2021 a dále Realizační smlouvu o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 29. 9. 2021, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela ve smyslu Standartních informací o zápůjčce Tetička se žalovaným dálkovou komunikací na webových stránkách [webová adresa] dne 3. 9. 2020 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na jejím základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 3 000 Kč téhož dne na jeho účet dle Potvrzení o provedené platbě, kterou se zavázal vrátit do 3. 10. 2020 spolu s poplatkem 1 140 Kč. Žalovaný se dostal s placením do prodlení, když do dne splatnosti zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Žalovaný tak porušil svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, kterým dlužník odsouhlasil veškeré podmínky. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni dne 25. 12. 2020. Dne 25. 12. 2020 byl žalovaný před podáním žaloby upomínán zástupcem žalobkyně o úhradu. Doporučená zásilka byla odeslána žalovanému téhož dne. 5. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 6. Podle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 8. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: 9. Jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dle zák. č. 89/2012 Sb., měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o zápůjčce, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když tyto skutečnosti prokázala. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou co do částky celkem 3 000 Kč na jistině a 1 140 Kč na poplatku. Dále soud žalobkyni přiznal i požadovaný zákonný úrok z prodlení, který soud považuje za souladný s právními předpisy a obsahem spisu. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech – viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11; jen u OS [obec] se jedná např. o věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] atd.), včetně 21 % DPH z částek odměny a režijních paušálů. Lhůta k plnění byla rovněž ve výroku II. dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. určena jako obecná třídenní. [obec] plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.