12 C 216/2022-64 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou 12. 4. 2022 u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky 398,94 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o [anonymizováno] účtu a smlouvu o běžném účtu č. [bankovní účet], ale žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že přečerpal prostředky do nedovoleného debetu. Žalobkyně ukončila smlouvu a zrušila žalovanému účet, což sdělila žalovanému 7. 1. 2022. Dluh na tomto účtu činil 398,94 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému marně předžalobní výzvu, požaduje tedy po žalovaném nepovolený debet včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky z podnikatelské činnosti 1 200 Kč a zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. dne 28. 7. 2022. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 3. Soud učinil následující skutková zjištění i závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným jako podnikatelem dne 19. 6. 2014 Smlouvu o [anonymizováno] účtu [číslo] o platební kartě k účtu [číslo] o přímém bankovnictví (dále jen„ Smlouva), jejímž předmětem byl závazek žalobkyně jakožto banky zřídit a vést žalovanému od účinnosti Smlouvy běžný podnikatelský účet v Kč č. č. [bankovní účet]. Nedílnou součást Smlouvy tvořily Všeobecné obchodní podmínky banky (dále jen„ VOP”) a Sazebník. Na účtu žalovaného byl dle periodických výpisů z účtu zaevidován nepovolený debet. V případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoliv důvodu byl žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Vzhledem k tomu, že žalovaný přes výzvy ničeho neuhradil, žalobkyně z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu odstoupila od Smlouvy. Oznámení o odstoupení od Smlouvy zaslala žalobkyně žalovanému dne 6. 12. 2021 a smlouva zanikla ke dni 22. 12. 2021. Nesplacené závazky žalované se v souladu s ujednáními Smlouvy a VOP staly splatnými dnem následujícím po dni doručení oznámení o odstoupení žalované. Žalobkyně byla oprávněna po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu dlužníka zřídit zvláštní vnitřní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. V této souvislosti bylo žalovanému dne 7. 1. 2022 zasláno Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, jímž byl žalovaný informován o zrušení běžného účtu ke dni 7. 1. 2022 v důsledku odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně a zániku Smlouvy. Konečný zůstatek na účtu - 398,94 Kč byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Dne 12. 1. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 5 dnů. Dle ujednání VOP byla žalobkyně oprávněna nakládat s prostředky na bankovním účtu žalovaného mimo jiné za účelem úhrady splatných úroků a úhrady všech cen, poplatků a výloh v souvislosti s poskytováním bankovních služeb. Dále byla žalobkyně oprávněna prostředky z bankovního účtu žalovaného odepsat i v případě, že na účtu vznikne v důsledku takovéto operace debetní zůstatek. Veškeré splatné úroky a poplatky byly tedy ze strany žalovaného tímto způsobem uhrazeny a žalovaná částka je představována pouze jistinou pohledávky z nepovoleného debetu. Žalovanému byla dne 1. 2. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 7 dnů od odeslání této výzvy. Dle poštovního podacího archu byla zásilka žalovanému odeslána dne 1. 2. 2022. 4. Dle ust. § 2662 občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 5. Dle ust. § 2664 občanského zákoníku, s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele. 6. Dle ust. § 2665 občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 7. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném dokazování soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o účtu (ust. § 2662 občanského zákoníku) když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy tím, že vedla pro žalovaného běžný účet a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost za tyto služby žalobkyni platit sjednané poplatky. V souladu s ust. § 2665 občanského zákoníku se žalovaný dostal do nepovoleného debetního zůstatku a vznikla mu tak povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou vyčerpaného nepovoleného debetu žalobkyně od smlouvy o běžném účtu odstoupila a účet zrušila. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně učiněná v průběhu řízení výši žalobního nároku, když dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a případně označil důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni další částky, než bylo skutkově tvrzeno žalobkyní, uhradil. Žalovaný takto nepostupoval, nárok žalobkyně tedy soud shledává důvodným. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat, resp. toto vůbec netvrdil, splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní, soud mu uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky z podnikatelské činnosti a zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci s přípravou, podání žaloby a výzva k plnění) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č.177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek ve výši 189 Kč O lhůtě plnění i ve výroku a II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.