12 C 217/2022-32 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 23. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 112,77 Kč s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s žalobkyní [příjmení] smlouvu na aktivaci běžného účtu č. [bankovní účet] a dne 6. 12. 2019 Dodatek ke smlouvě s žádostí o kontokorent ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že po zkoumání úvěruschopnosti žalované schválila poskytnutí kontokorentu a umožnila jeho čerpání na běžném účtu žalované. Žalovaná se zavázala dodržovat Podmínky pro poskytnutí kontokorentu, což porušila a kontokorent byl žalobkyní zablokován. Žalovaná byla opakovaně marně vyzývána k úhradě dluhu. Dlužná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru 9 1125,77 Kč včetně smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. 2. Dne 11. 5. 2022 vydal zdejší soud na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne 22. 6. 2022 zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně se rovněž nevyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 24. 7. 2019 žalovaná uzavřela ve smyslu Obchodních podmínek s žalobkyní [příjmení] smlouvu [číslo] o platebních službách, kterou sjednaly založení účtu č. [bankovní účet] a dále uzavřely Dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo] s žádostí o kontokorent ve výši 10 000 Kč. Dle Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru byla úroková sazba 18,9 % ročně. Jednalo se o neúčelový a nezajištěný úvěr na dobu neurčitou podle Podmínek pro používání kontokorentu, kdy celkově měla žalovaná uhradit částku 11 895,16 Kč. Žalobkyně umožnila čerpání kontokorentu na běžném účtu žalované a vyhotovila Přehled čerpání a splácení kontokorentu. Žalovaná se zavázala dodržovat Podmínky pro poskytnutí kontokorentu, což porušila a kontokorent byl žalobkyní zablokován, jak vyplývá z Mimořádného výpisu z běžného účtu. Žalovaná byla žalobkyní vyzývána k úhradě dluhu předžalobně dne 14. 1. 2022 a zásilka jí byla odeslána dne 19. 1. 2022. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které jí byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na její žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaná dluh řádně neuhradila. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu včetně požadovaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 400 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní.