13 C 224/2022-128 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 7. 12. 2020, postoupenou Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 679,07 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Následně dne 26. 10. 2013 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr s limitem debetního zůstatku 5 000 Kč. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen platit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 18,90 % a ceny za služby a produkty poskytované v souladu s platným sazebníkem. Dle podmínek smlouvy se žalovaný dále zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byl žalovaný povinen hradit ČS z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení ČS (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany ČS vyrovnán nebyl, a proto převedla ČS pohledávku dne 3. 6. 2019 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 6 679,07 Kč a úrok z prodlení 33,32 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši a ve výši v souladu s oznámením právního předchůdce žalobkyně tj. ve výši 18,90%. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 3. 6. 2019 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020, a to s účinností ke dni 1. 6. 2020. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 1. 6. 2020, celkem 8 143,20 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 6 679,07 Kč, z úroku z prodlení do 1. 6. 2020 ve výši 509,33 Kč a z úroku do 1. 6. 2020 ve výši 954,80 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobkyni i nadále úročena úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva a úrokem ve výši 18,90 % ročně. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 23. 6. 2020. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 3. 6. 2019 do dne postoupení pohledávky, tj. do 1. 6. 2020, nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne 7. 9. 2020, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně se rovněž nevyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Následně dne 26. 10. 2013 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr s limitem debetního zůstatku 5 000 Kč. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen platit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 18,90 % a ceny za služby a produkty poskytované v souladu s platným sazebníkem. Dle podmínek smlouvy se žalovaný dále zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byl žalovaný povinen hradit ČS z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení ČS (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany ČS vyrovnán nebyl, a proto převedla ČS pohledávku dne 3. 6. 2019 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 6 679,07 Kč a úrok z prodlení 33,32 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši a ve výši v souladu s oznámením právního předchůdce žalobkyně tj. ve výši 18,90%. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 3. 6. 2019 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020, a to s účinností ke dni 1. 6. 2020. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 1. 6. 2020, celkem 8 143,20 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 6 679,07 Kč, z úroku z prodlení do 1. 6. 2020 ve výši 509,33 Kč a z úroku do 1. 6. 2020 ve výši 954,80 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobkyni i nadále úročena úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva a úrokem ve výši 18,90 % ročně. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 23. 6. 2020. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 3. 6. 2019 do dne postoupení pohledávky, tj. do 1. 6. 2020, nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne 7. 9. 2020, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. 4. Podle ust. § 2662 občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 5. Podle ust. § 2665 občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 6. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 7. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ust. § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. Dle § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Dle § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zci