14 C 16/2022-31 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 315 Kč s úrokem z prodlení z titulu nedoplatku na pojistném, které byla povinna žalovaná platit na základě pojistné smlouvy [číslo]. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 24. 8. 2020, v důsledku čehož došlo následně k zániku pojištění s tím, že žalovaná dluží žalobkyni na pojistném z této smlouvy za období od 24. 8. 2020 do 24. 12. 2020, kdy pojistná smlouva zanikla, celkem částku 4 315 Kč vč. nákladů na upomínání. Na tuto částku žalovaná i přes písemnou upomínku žalobkyně ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti a má za prokázaný následující skutkový stav věci: Dne 24. 6. 2020 byla mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo„ [příjmení] pojištění [anonymizováno]“. Počátek pojištění byl sjednán dnem 24. 6. 2020, pojistné bylo sjednáno v délce měsíční a činilo 1 170 Kč, když bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Žalovaný neuhradil žalobci pojistné splatné dne 24. 8. 2020 a pojistná smlouva zanikla dne 24. 12. 2020 pro neplacení pojistného. Žalovaná žalobkyni neuhradila pojistné za období od 24. 8.2020 do 24. 12. 2020, jakož i náklady na vymáhání a upomínání ve výši 500 Kč, tj. celkovou částku 4 315 Kč. Na tuto částku žalovaná nezaplatila žalobkyni ničeho, ač k tomu byla vyzvána. 4. Dle ust. § 2758 odst. 1,2 občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 5. Dle ust. § 2782, § 2783 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 6. Dle ust. § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 9. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou platnou pojistnou smlouvu„ [příjmení] pojištění [anonymizováno]“, kterou se žalovaná zavázala hradit na pojištění měsíční pojistné ve výši 1 170 Kč splatné vždy první den příslušného pojistného období. Bylo tedy pouze na žalované, aby byť částečnou úhradu sjednaného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdila a prokázala. Žalovaná se však k návrhu žalobce nevyjádřila, žalobcem vznesený nárok tedy nijak nerozporovala. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála své povinnosti vyplývající pro ni z předmětné pojistné smlouvy a neuhradila žalobci sjednané pojistné za období od 24. 8. 2020 do 24. 12. 2020 vč. nákladů spojených s upomínáním a vymáháním pojistného, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 4 315 Kč, neboť tato částka představuje poměrnou část sjednaného pojistného za žalobcem požadované období, včetně nákladů na upomínání. Žalobce má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, kdy žalobcem požadovanou kapitalizovanou výši úroku za období od 25. 12. 2020 do 16. 11. 2021 ve výši 319 Kč, i počátek prodlení považuje soud za odpovídající skutkovým zjištěním soudu a neodporující zákonu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl procesně plně úspěšným účastníkem, a žalovaný tak má povinnost nahradit mu účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby dle § 13,14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění, a 21 % DPH z odměny a náhrad, když advokát žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady soudního řízení činí částku 1 489 Kč O místu plnění ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Podmínka výzvy dle § 142a o. s. ř. je splněna.