14 C 177/2022-32 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou dne 16. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 098 Kč s úrokem z prodlení z titulu nedoplatku na pojistném, které byl povinen žalovaný platit na základě pojistné smlouvy [číslo]. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 9. 2021, v důsledku čehož došlo následně k zániku pojištění s tím, že žalovaný dluží žalobkyni na pojistném z této smlouvy za období od 1. 9. 2021 do 17. 12. 2021, kdy pojistná smlouva zanikla, celkem částku 1 098 Kč. Na tuto částku žalovaný i přes písemnou upomínku žalobkyně ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti a má za prokázaný následující skutkový stav věci: 4. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo Pojištění podnikatelských rizik“. Počátek pojištění byl sjednán dnem 1. 9. 2021, pojistné bylo sjednáno v délce roční a činilo 2 721 Kč, když bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Žalovaný neuhradil žalobci pojistné splatné dne 1. 9. 2021 a pojistná smlouva zanikla dne 17. 12. 2021 pro neplacení pojistného. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 1. 9. 2021 do 17. 12. 2021, tj. celkovou částku 1 098 Kč. Na tuto částku žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho, ač k tomu byl vyzván. 5. Dle ust. § 2758 odst. 1,2 občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Dle ust. § 2782, § 2783 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 7. Dle ust. § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou pojistnou smlouvu o pojištění podnikatelských rizik, kterou se žalovaný zavázal hradit na pojištění roční pojistné ve výši 2 721 Kč splatné vždy první den příslušného pojistného období. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby byť částečnou úhradu sjednaného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný se však k návrhu žalobkyně nevyjádřil, žalobkyní vznesený nárok tedy nijak nerozporoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál své povinnosti vyplývající pro něho z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil žalobci sjednané pojistné za období od 1. 9. 2021 do 17. 12. 2021, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 1 098 Kč, neboť tato částka představuje poměrnou část sjednaného pojistného (z ročního základu) za žalobcem požadované období. Žalobkyně má rovněž nárok na kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, kdy žalobkyní požadovanou výši úroku 46 Kč za období od 18. 12. 2021 do 16. 6. 2021 soud za odpovídající skutkovým zjištěním soudu a neodporující zákonu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem, a žalovaný tak má povinnost nahradit mu účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby dle § 13,14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění, a 21 % DPH z odměny a náhrad, když advokát žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady soudního řízení činí částku 1 489 Kč O místu plnění ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil, jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Podmínka výzvy dle § 142a o. s. ř. je splněna. Hotový výdaj žalobkyně za výpis z centrální evidence exekucí soud nepovažuje za účelně vynaložený výdaj.