14 C 38/2022-39 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím, jakožto sankce za jízdu bez platného jízdního dokladu, tj. porušení Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, když dne 9. 8. 2021 ve 13:48 hodin žalovaná jela vozidlem žalobkyně bez platného jízdního dokladu. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud žalobkyni přirážku k jízdnému neuhradila, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaná byla dne 9. 8. 2021 kontrolována kontrolorem žalobkyně, když žalovaná se při kontrole neprokázala jízdním dokladem. Žalovaná zápis o provedené přepravní kontrole podepsala. V přepravních podmínkách IDOK, o nichž byla žalovaná informována, si žalobkyně vymezila přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná žalobkyni na přirážce k jízdnému ničeho neuhradila. 6. Podle ust. § 2550 NOZ, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle ust. § 2551 NOZ, dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. 8. Podle Smluvních přepravních podmínek IDOK činí výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu 1 500 Kč za každého cestujícího. 9. Podle ust. § 1958 odst. 2 NOZ, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle ust. § 1970 NOZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle ust. § 49 odst. 3 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 13. Podle ust. § 4 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 14. Soud s ohledem na výše citované právní normy uzavírá, že žalobkyně prokázala, že žalovaná použila dopravní prostředek, když se tato neprokázala jízdním dokladem a vznikla jí povinnost uhradit přirážku k jízdnému. V dané procesní situaci bylo pouze a jen na žalované, aby tvrdila a současně soudu prokázala, že žalobkyni žalobní nárok, byť částečně, uhradila. Žalovaná tuto skutečnost netvrdila a z důkazů se toto nepodává. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost opírající se o shora uvedenou právní úpravu, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení, kdy počátek prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu a zákonu neodporují. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 15. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly. Náhrada nákladů řízení pak činí zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 3x 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále hotové výdaje advokáta v podobě tří režijních paušálů po 100 Kč za provedené úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všechny shora uvedené částky, vyjma SOP, byly zvýšeny o 21 % DPH. Celkem tedy uložil soud žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.